Report z prvních dvou zápasů nové sezóny

Povedený výjezd do Litoměřic, tradiční pochod na první domácí zápas nebo pokuta od svazu, to vše a mnohem více nabídly úvodní dva zápasy nové sezóny.

Litoměřice vs Motor

Do jubilejní sezóny, během které oslaví klub své 90. výročí, vstoupil Motor zápasem na půdě Litoměřic. Ideální výjezdový termín i vzdálenost dávaly tušit, že se do jednoho z nejstarších českých měst vydá slušný počet hostujících fanoušků.

Litoměřice jsou jedním z mála výjezdů v první lize, kam se dá zavítat pohodlně vlakem, tento způsob dopravy tedy bez velkého váhání volí Motoráci i v případě prvního výjezdu nové sezóny, lehce po desáté hodině tak vyráží z města semaforů něco málo přes dvacítku fanoušků. Počet Motoráků cestujících vlakem není žádná hitparáda, bohužel trend vyjet do každé prdele autem po své ose je momentálně stále populárnější.

Kilometry ubíhají, ticho ve vlaku rozráží tóny hitů od věhlasných zpěváků typu Dominiky Myslivcové, a v rukách fanoušků se objevují piva vytříbených značek. V Praze se náš přestup kříží se srazem fotbalové Slávie, která míří do Olomouce, na slávisty ale nakonec vůbec nenarážíme a za nedlouho nás vítají nám už dobře známé Litoměřice.  Předzápasové dění je už v zajetých kolejích, kdy Motoráci obsazují místní Budvarku, ve které zvedají místní počet vytočených piv nejméně na dvojnásobek.

Na zimáku proběhne kvalitní ovlajkování sektoru, kdy vyvěšujeme naší kompletní vlajkoslávu, za kterou se nakonec schází 138 Motoráků. Fandění má téměř totožný průběh jako dění na ledě, kdy je to v první třetině celkem bída. Od druhé třetiny se konečně fanatici z jihu probouzí z letního spánku a v Kalich aréně vytváří Motoru tradičně domácí prostředí. Klasický repertoár chorálů je dnes doplněný o srdečné pozdravy směrem k řediteli extraligy, který je dokonce osobně v Litoměřicích přítomen a může si tak vyslechnout, co si o jeho zákazech a velkohubých prohlášeních do médií o válce s ultras myslíme.

Motor ve druhé polovině zápasů přebírá otěže dění na ledě a dochází si pro pohodlnou výhru 5:2, vítězná děkovačka je okořeněna několika Hirošimami, jejich efekt následně oceňuje disciplinární komise svazu částkou 5000,-. Inviduálně poděkujeme milovníkovi Kobry 11, který úspěšně ustrážil bránu Motoru před překupníky a nájemnými vrahy a opouštíme útroby zimáku. Před halou se cesty Motoráků rozchází, větší část míří na vlak, alkoholuchtivá skupinka fanoušků pak opět nabírá směr Budvarka, kde započíná svojí cestu za poznáním nočního života v Litoměřicích.

Po pivnici následuje přesun na místní diskotéky, kde část fanoušků předvádí poloprázdné diskotéce své taneční kreace, někdo si z boxů dělá menší tříhvězdový hotel s polopenzí, do dalších lítají vodky s džusem podobnou kadencí jako nad severní Koreou rakety. Celkově je z toho pro místní diskofily kvalitní podívaná, kterou zakončujeme kolem půl 6 ráno přesunem na vlak a cestou zpátky do Budějc.  Lehce před obědem už nás vítají budějčtí houmelesové a my můžeme oficiálně ukončit první výjezd nové sezóny.

Autor: KZB

Motor vs Slavia

Ve středu 13.9. konečně přichází první zápas a s ním taky tradiční fanouškovský pochod. Detaily pochodu se letos ladí opravdu až na poslední chvíli a tak není čas k takové propagaci, jako v předchozích letech. Plakáty v ulicích tentokrát nevisí, změnila se i trasa, která letos symbolicky, protože klub letos slaví 90 let, vede přes místa právě s touto historií spojená. Původní trasa vedla až od Palackého nám., ale už takhle se obáváme, že na spoustu lidí je to přílieš brzy, nebo daleko. Muselo se zkrátka počítat s mnoha faktory a my mohli jen doufat, že účast bude podobná, jako v loňském roce.

Asi hodinu před časem srazu vyzvedáváme náčiní ze zimáku a putujem městem k náplavce, když dorazíme na místo, zbývá do srazu nějakých dvacet minut a s účastí to zatím vypadá bledě, sedáme na přilehlou zahrádku, dolaďujeme některé detaily a lidé se symboly klubu mezitím přicházejí a přicházejí, až je jich nakonec docela dost..

Asi nemá cenu popisovat pochod jako takový, hned na jeho začátku je odpáleno několik dýmovnic, o pár desítek minut dál pak světlic, jinak ale všechno vychází, jak má – náš pochod je znovu takový, jaký ho neudělají hokejoví fanoušci nikde jinde v zemi. Když se pak chýlí ke konci, přichází rozuzlení – fanoušci se vtěsnají na Železný most. To minulý rok stáli ještě zalomení za rohem u Starých časů, takže méně nás rozhodně je. Napříště se snad všechno povede naplánovat lépe a hlavě dopředu. A snad nám projednou zas bude přát datum prvního zápasu.

Pochod nakonec končí poměrně brzy a tak se mnoho z nás ještě vrací do hospod, kde si dávají jedno předzápasové a teprve až bude nejhůř, odebrat se na stadion a dát si ho tam. Komu se chce strávit život ve frontě, když na stadionu to vypadá přesně tak, jak všichni čekali.

Před zahájením utkání zazní hymna a může se jít na věc, z předzápasového dění jsem neviděl příliš, právě kvůli oné frontě a myslím si, že nejinak to vypadalo i v ostatních bufetech. Když je vhozeno úvodní buly, jsme už však na svých místech a můžeme se naplno oddávát fandění. Kotel dnes šlape dobře čerpá velkou část repertoáru a odvádí práci takovou, jaká mu náleží – tedy minimálně dobrou. To samé ale neplatí o okolních tribunách. Většinou se dalo mluvit o tom, že někdy to bylo lepší, někdy horší, dnes neplatí ani jedno z toho. Dnes nebylo prostě nic. Ostatní tribuny na fandění v 90% procentech případů absolutně nereagují, jediným světlým okamžikem je vynucená odpovídačka, ale tím to končí. Bída, gaučáci, bída…

Hostů přijelo jen pár, přijeli v obvyklém složení s jedním bubnem, během zápasu občas fandí, ale vpravdě není nejmenší důvod si jich všímat, jezdí jich čím dál tím méně. Slavii porážíme hladce 5:1 a chceme si užít děkovačku s hráči, to by tam ale nesmělo šaškovat 10 košťat při děkovačce s týmem který dnes odjíždí s pěti fíky na kontě. Tyhle jejich momenty jsou skutečně komické.

Nedlouho poté je udělena klubu pokuta za odpálenou pyrotechniku na stadionu v Litoměřicích – jaký je náš postoj jsme již dali klubu jasně najevo a až bude čas, vyjádříme se i veřejně. Do té doby může hokejová sekta s patentem na rozum maximálně spekulovat o tom, co bude a co ne.

Autor: Seveřan

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*