Okurková sezona je v plném proudu a tak se konečně naskýtá vhodná příležitost a podívat se i jinam. Zápas Tábora(u) s Frýdkem máme vyhlídnutý už déle, přecijen, hraje se o to, kam budeme přístí rok jezdit a zajímavější zápas v baráži o 1. ligu těžko pohledat. I když Táborským velké šance nedávám, jejich postup by byl přecijen pohodlnější, než další destinace na druhé straně republiky. Ale zase je potřeba říct, že „jedna bába povídala“, že postup Frýdku je hotová záležitost již před play off.

Zápas trochu ztratí náboj i proto, že Tábor prohrává s Jabloncem a tak jsou jeho šance na postup už opravdu jen teoretické, musel by totiž doma Frýdek porazit a ten pak prohrát s Jabloncem, což je v podstatě utopie. I tak se ale vydáváme do Tábora plni očekávání, FM vypravuje mikrobus, takže se můžeme těšit nějaký ten souboj v hledišti. K zimáku dorážíme asi až 5 minut před začátkem, vyzvedneme lístky, procházíme do útrob a následně usedáme mezi oba kotle, do míst za bránou, nyní ale výrazně blíž domácím.

Hrubým odhadem 50 lidí, mezi kterými koluje dvoulitrová petka s pivem, může být obsahem domácího kotle, který leží na podélné tribuně v dolním rohu ze jednou sektorovkou, další vlajky, nebo transparenty, visí nahoře, daleko nad nimi. Na podélných tribunách je připraveno choreo z balónků. Na svých místech jsou také hosté, různě stojící, či sedící za dvěma sektorovkami a i jich bude taková padesátka, i když popravdě je trochu těžší se vyznat v tom, kdo je z FM a kdo ne, takže číslo 50 je znovu velmi hrubý odhad.

S úvodním vhazováním začínají fandit obě strany. Frýdek začíná chorálem, Tábor pokřikem a tak vlastně vypadá i zbytek zápasu, Frýdek, ač v hlasitosti nijak zvlášť nevyniká, prezentuje se především chorály a sem tam nějaký ten pokřik. U domácích je to bohužel přesně obráceně. Jedním z mých oblíbených pokřiků je však „VYPADNI HAJZLE“ a i mimo něj jsem překvapen, že domácí urážejí své oponenty velmi často. Slezané otevírají skóre zápasu ve 4. minutě. Asi v polovině třetiny jde na podélných tribunách nad hlavu prezentace z balónků, na jedné straně bílé, na druhé modré, jednoduché, pěkné. V ten moment si domácí také odpoví s protější tribunou „modrá – bílá“, což je celkem rachot.

Do domácího kotle se pak vrací spíkr, borec docela v letech, i když to rozhodně není takový ten klasický, který by trávil zápas otočený zády, ale spíše sleduje hru a čas od času něco rozeřve megafonem. V první třetině je atmosféra vůbec nejlepší. Oba kotle jsou dost hlasité a oba si to jedou tak nějak svým stylem. Domácí dost shazují bubny, v malém kotli jsou 3, docela velké a jeden z bubeníků do toho řeže jako pomatený. Ale je to jejich problém. Co nás rozhodí daleko víc, je pod námi sedící týpek v dresu se jmenovkou „Brko“, který má v zadu na hlavě cosi, co vypadá jako rohožka, či hodně starý koberec, řečeno moderním jazykem mega dred, ale hlavně dost vydatně smrdí, takže se ještě za třetiny sbíráme a jdeme si raději přivonět ke klobásce. Ta je v celku dobrá, dobře udělaná, chutí také není špatná, ale na druhou stranu žádný zázrak, už jsme měli o moc lepší. 6,5/10 a jste lehčí o 50,-.

Když odcházíme z bufetu, domácí zrovna dávají gól a vytahují pěknou sektorovku. Chvíli potom přidávají další. První třetina končí za stavu 2:1 a my se jdeme vyvětrat ven, kde mimo jiné potkáváme např. Kubu Suchánka. Po pauze měníme pozici a sedáme si prozměnu blíž k hostům. Jeden z nich, který o přestávce cosi sondoval kousek od kotle domácích, nás spozoruje. Koukáme do sektoru hostů, ale čistě ze zvědavosti, borec kouká na nás. Pak se začne usmívat, vyplazuje jazyk a pokyne hlavou, pokyneme tedy také hlavou a takhle to trvá nějakou chvíli, prostě tam na obou stranách hážeme hlavou jak při počínajícím epileptickém záchvatu, znovu ale říkám, že jsme blíž sektoru hostů čistě ze zvědavosti.

Týpka očividě trochu radikálnějšího ražení, než jsou ostatní, však naše přítomnost evidentně znervózňuje, stále po nás čumí, nefandí. Během druhé třetiny jde atmosféra dolů a z obou stran je fandění spíše občasné. Frýdek srovnává a v zápětí se dost hloupým gólem dostává do vedení, že by to však nějak zásadně rozpumpovalo hosty se říct nedá. O několik minut později ještě navyšují svoje vedení a Tábor zas dotahuje. Na tribunách se toho děje pramálo, možná Tábor přidává častěji nějaký ten chorál, ale celkově je pocit z druhé třetiny tak poloviční, jak z té první.

Ve třetí třetině se na definitivní soud přesouváme přesně mezi oba kotle. Atmosféra se zase zvedá zpět, takže je na co se dívat a co poslouchat. Zejména po tom, co hosté navrch přidávají ještě jednu branku a tak si Tábor už jen těžko odnese plný počet bodů, jednoduše řečeno je vymalováno. Oba kotle si fandění užívají a baví se, repertoár domácích je mnohem rozmanitější, odpovídají si, jak se spíkrem, tak s protilehlou tribunou, skáčou za ramena, zvedají šály, slezané na druhé straně zpívají chorály a prezentují se sedmičkou mávacích vlajek. Fanoušci Libereckého válce by se mohli učit i zde. Je smutné, že fandění na stadionu suverénního finalisty extraligy, který letos válcuje jeden tým za druhým, nedosahuje takových kvalit, jako fandění v baráži o první ligu.

Ještě před koncem vytahují lidé z domácího kotle bankovky a ozývá se „peníze!“. Zápas končí, slezané se radují z postupu, jihočeši děkují svým hráčům a ještě se trochu hekticky prezentují několika transparenty, bohužel, než je roztáhnut poslední, první je už dole a celkově se to tak trochu nepovedlo, ale zdejší fanoušky už potkala horší selhání, jako když vytáhli plachtu vzůru nohama, či si zapálili vlastní vlajku. Oba týmy děkují publiku a hráči FM objíždějí stadión, který tleská i jim. Jsme jedni z mála, kteří se neúčastní. Obrazu a produktu moderního hokeje, farmě – týmu bez postupových ambic, další děvce někoho ze silnějších, tleskat nebudu. Tak či tak, pro příští sezonu je naším novým soupeřem.

A ještě perlička na závěr – borec, který na nás dělal gesta hlavou, tvářil se ukrutně a tak bedlivě střežil dvě zástavy, celou třetí třetinu sedí pod kotlem, hlavu opřenou o ruku a normálně tam chrápe. Potom když skončí zápas, najednou se bije do hrudi a raduje se z postupu.Takže jestli je až teprve postup důvodem k tomu, abych nespal na sedačce, tak jdu spát.
Dobrou noc.