Los European Trophy k nám byl opět přívětivý, a tak se nám opět  naskytla možnost po roce vycestovat za hranice naší Republiky a kochat se památkami Salzburku. Report+foto+video uvnitř článku!

 

Na cestu se vydáváme s cca hodinovým zpožděním, za což velice děkujeme vesnickým návětěvníkům našeho města, kteří si jako každý rok nemohli nechat ujít nejnovější modely kombajnů, které byly k vidění na výstavišti. Cesta plyne rychle bez problémů, někdo si díky úmornému vedru zkrášluje svůj oděv do stylu německého pornoherce z let 90. Do některých jedinců zas tečou tekutiny jak průtokovým ohřívačem a tak máme často možnost kochat se krásami rakouských odpočívadel a samozřejmě je vyzdobit samolepkami.

Do Solnohradu přijíždíme s velkým časovým předstihem před začátkem zápasu a tak vyrážíme obdivovat krásy tohoto města. Zmoženi 10ti minutovým chozením po městě usedáme do Irského baru s výborným občerstvením a i to pivo se docela dalo. Cestou na stadion je nám znemožněno obsadit přehlídkové molo v centru města a tak alespoň poškádlíme Rakouské dívky a nezapomeneme místním občanům dát vědět, jakýže názor máme na týmy typu redbull a kdo že to vlastně v Salzburgu vládne (Austria Salzburg).

 

Na stadion se dostáváme s hodinovým předstihem. U vchodu žádný problém, vpuštěni jsme jak s vlajkami na tyčích tak s megafonem. Cena za lístek (7,5 euro) nám taky vrásky nenadělala. Stadion i sektor ze začína pomalu plnit a my můžeme naplno rozjet svoje umění. Hned během první třetiny zpozorujeme partičku neměcky hovořících týpků u našeho sektoru, a zanedlouho zjišťujeme že jde o kluky z Berchtesgadenu kteří sou v Salzburgu na nějakém výleťe a prý se jim zamlouvá naše fandění tak se k nám přidávají. Celkově v sektoru hostí něco okolo 40ti lidí. Během celého zápasu vlaje v našem sektoru 6 vlajek na tyčích + dalších 5 je pověšených na zábradlí. Celkově opticky dobře vypadajcí sektor(KONEČNĚ!). Support je spíše odpočinkový a zaměřen na jednodušší pokřiky. Komerční Salzburg opět nezklamal a jakékoliv fandění během přerušení je znemožněno hlasitou hudbou na úrovni hekajcí Šarapové, pro nás to byla možnost jak zdrama navštívit zahraniční disco a pořádně si trsnout na zimáku. Domácí kotel tvoří cca 50 lidí a asi 6 velkých bubnů. Nic jiného než bubny od nich bohužel neslyšíme. Naši hráči předváději povedený výkon a zaslouženě vítězí 0:3. Po zápase probíhá klasická děkovačka, nějaké to pyro před halou a návrat do Budějc. Celkově povedený výjezd.