47.kolo zavedlo Motor na led přerovských Zubrů, i přes nepříjemný pondělní termín dorazilo na Moravu lehce přes tři desítky Motoráků, kteří byli svědky čtrnácté venkovní výhry Motoru.

O tom, že bych za svým milovaným klubem vyrazil také do Přerova, nijak reálně neuvažuji, vše se mění až s nedělním večerním telefonátem jednoho z fanoušků, který mi nabízí volné místo v autě a přijatelný čas odjezdu. I přes nepříznivý pondělní termín a vzdálenost příliš dlouho neváhám a jeho nabídku bez velkého rozmýšlení přijímám. Pondělní odpoledne tak trávím v autě značky, která je dle jedné z reklam „stvořena k odvážnějším cílům“, k tomu našemu, od Budějc 300km vzdálenému, přijíždíme po klasické pauze na Rohlence s půlhodinovou rezervou před začátkem zápasu.

Po zdárném nákupu lístků (80,-), nabíráme u kasy další známou tvář s kulichem „Motoráci“ a  krkolomnou cestou se vydáváme do sektoru pro hosty. Přerovský zimák je nám dobře známý z loňského play-off a tak nemáme problém najít ty správné dveře, vedoucí do místního svatostánku, pokud bych zde ale byl dnes poprvé, byl by to pro mě asi úkol za zlatého bludišťáka. Vchod do sektoru nikterak označený, sekuritka v počtu 0, dveře na zimák zavřené. „Odemykáme“ si tedy sami a bez jakékoliv kontroly se ocitáme na tribuně za brankou. Lístky v kapse tak dnes hrají pouze roli památeční, nikdo ho po nás totiž vidět nechce.

Plot v sektoru ozdobíme jednou z vlajek, nostalgicky zavzpomínáme na neskutečný fanatismus, který jsme zde předvedli minulý rok v totálně vyprodaném sektoru a vyhlížíme začátek zápasu. Do sektoru dorazí další automobilové posádky a náš dnešní počet se ustálí na nějakých 32 kusech. Domácí kotel v protějším rohu je ještě 10 minut před zápasem zcela prázdný, MeoFans na svá místa doráží až téměř s úvodní buly. Rohový sektor je i tak poměrně prořídlý, zaplněný přibližně z poloviny.

Obě strany začínají fandit od prvních minut zápasu, v našem počtu dnes musíme spoléhat spíše na jednodušší a úderné pokřiky. U odresované části Motoráků se objevuje také buben, který je během první třetiny bohužel ve špatných rukách a naší podpoře tak spíš škodí. Do podpory Motoru se dnes poctivě zapojuje drtivá většina přítomných a na zimáku jsme i dle častých pohledů sedících diváků směrem k nám, slušně slyšet. Utvrzuje nás v tom také fakt, že naše volání zaregistruje i Petr Kváča, hájící svou svatyni na druhé straně hřiště. První třetina končí smírně 1:1.

Ve druhé části se trošku nedobrovolně staví do pozice bubeníka jiný fanoušek a fandění má hned jinačí řád a nádech. Odhodláváme se tak i k zpívaným chorálům a rozšiřujeme tak dnešní repertoár na téměř kompletní. Zima v hale nejspíš nutí k větší aktivitě i ty, kteří jsou jindy jako leklé ryby a tak i ve skromném počtu předvádíme docela povedené hlasové představení s nepříliš hluchými místy.

Fandí samozřejmě také domácí, dnes je to z jejich strany ale asi to nejslabší, co jsem za moje tři návštěvy Přerova zažil. Pod velkou zástavou fandí aktivně celý zápas, nejhlasitěji se k nám dostává typické „Ať žije Meopta“ a odpovídačka s ostatními tribunami. Ty se symapticky přidávají potleskem nejen k jednodušším pokřikům a výzvám ke vstřelení gólu, ale také k chorálům domácího kotle, aktivita sedících diváků je velice dobrá. Co domácí „tribuňáci“ ale zřejmě podcenili, je studium pravidel ledního hokeje, jak jinak si vysvětlit hysterické výkřiky a záchvaty, při každém icingu domácích a nebo tvrdším souboji u mantinelu..

Odstavec o hodnocení místní gastronomie dnes vynechám, žaludku dopřeji pouze párek v rohlíku, na kterém lze hodnotit maximálně tak barvu hořčice, a celkem pitelného Zubra. Přestávku před poslední třetinou trávíme výzdobou zábradlí v sektoru, ale také například studií podrobného nákresu sacího bagru ve skriptech jednoho z Motoráckých intelektuálů. Dvěma góly v poslední periodě otáčí Motor průběh zápasu na svojí stranu a také čtvrté měření sil se Zubry pro nás končí vítězně. Hráčům poděkujeme chorálem, oslavujícím hranici sta bodů, „zarybaříme“ s dnes opět skvěle chytajícím Kváčou a promrzlí opouštíme Meo arénu. Černá věž nám svojí krásu ukazuje lehce po půlnoci, kdy ukončujeme pohodový pondělní výjezd.

Ať žije Motor!

Autor: KZB