Historicky první celostadionové choreo, neskutečné množství zraněných hráčů, návrat Maria na tribuny, 12 823 diváků. To vše je jen krátký výčet faktů, které se odehrály během prvních dvou semifinálových zápasů. Podrobněji se na zahájení této série z fanouškovského pohledu podíváme pomocí tohoto reportu.

Přípravy na semifinálovou sérii začínají vlastně už se skončením série čtvrtfinálové, kdy se jednotně shodujeme na tom, že pondělní zápas okořeníme historicky první celostadionovou choreografií. Během několika dní je nakoupen materiál v celkové hodnotě přesahující částku 23 000,- Kč, využita je tedy více jak polovina financí z choreofondu. Z této částky byly nakoupeny jak fólie, tak také papíry a barvy, které budou využity v budoucnu. V sobotní podvečer se pak vydává čtveřice fanoušků směr Prachatice, kde vzniká prezentace k úternímu zápasu. Počet lidí je tragický, výmluvám některým lidem z běžné „tvůrčí“ skupiny, proč před nejdůležitější částí sezóny nemohou tvořit, jsou přinejmenším usměvavé.

I přesto se během sobotní noci a následného dopoledne daří větší část toho, co jsme chtěli vytvořit, realizovat. Ostrouhat bohužel musíme původní koncept pondělní prezentace a nedělní večer je tak ve znamení překopávání rozložení fólií na sedačkách Budvar arény. Během této činnosti zjišťujeme, že je 100x příjemnější lézt po kolenou s válečkem, než zdlouhavě překreslovat v grafických programech jednotlivé sektory zimáku sedačku po sedačce. Neskutečná otrava.

V den prvního zápasu se pak již 8 hodin před jeho začátkem schází neobvykle velký počet Motoráků, pod jejichž rukama se během 5ti hodin za pomoci lepiček a cca 6000 fólií kompletně mění vzhled všech sedaček uvnitř nejdéle stojícího zimáku na území ČR. Díky vám všem, kdo jste i přes nepříznivý čas ve všední den dorazili a pomohli toto dílo realizovat!

Příprava se daří dokončit s velkým časovým předstihem a tak si Motoráci mohou dopřát zaslouženu odměnu v podobě několika orosených a vydatného oběda, tentokrát se vše obešlo bez menšího požáru. Na zimák dorážíme se značným předstihem, kdy máme menší obavy o to, jak se k rozdaným fóliím zachovají tribuny, kterým tento materiál doposud nebyl rozdán. Obavy nás rychle opouštějí, žádné poházené fólie na zemi či děti měnící si barvy dle toho, jaká je jejich oblíbená k vidění nejsou. Velkou pomocí před začátkem zápasu je pak pro nás produkce zápasu v čele s moderátorem, který několikrát pečlivě informuje diváky o tom, jak s choreem naložit. Pokud jsme dobře zaregistrovali, tak během realizace byl dokonce vypnut zvuk reklam na kostce. Palec nahoru!

To už se nachýlil začátek zápasu, od kterého začínají fandit oba aktivní domácí sektory. Fandění je od začátku poměrně hlasité, v dalším průběhu má bohužel spíše klesající tendenci. O prezentaci, která byla realizována během 1. komerční přestávky toho bylo výše napsáno více než dost, přikládáme tak už pouze výsledné fotografie.

Dění na ledové ploše je bohužel po většinu zápasu v režii hostujícího týmu, který dorazilo podpořit kolem 50 fanoušků, stojící za jednou výjezdovou vlajkou. I když, v tomto případě mi slovo fanoušek jde přes ústa velmi ztěžka. Jak už možná někteří z vás ví, Slávistický fanklub se veřejně netají tím, že si svoje výjezdy nechávají financovat klubem, sami se tak spíše staví do pozice hodně nadneseně řečeno, „zaměstnanců“ klubu.  Fanoušci placení klubem navíc v hledišti nepředvádějí žádnou velkou show, maximálně vtipně působí chorály Tribuny Sever v jejich podání, kdy ti samí fanoušci už několikrát hořekovali, jak účast fotbalových fanoušků u nich vítaná není. Zajímavá parta lidí..

V domácím kotli to dnes také není žádná hitparáda a celková atmosféra je na naše poměry spíše podprůměrná. Zápas, který končí výsledkem 1:3 se tak nějak dofandí, hráčům i přes prohru poděkujeme a pomalu se chystáme k druhému střetnutí.

Před začátkem druhého střetnutí proběhne klasická příprava choreografie na tribunu za bránou, kdy oproti přípravě včerejší se jedná o poměrně rychlou záležitost. Přesto je předzápasové dění netradiční zásluhou prohlášení klubu na oficiálním webu k jednomu incidentu, který se odehrál v domácím kotli během pondělního zápasu. Nebudeme zde řešit, proč se daná událost udála ani kdo byl do ní zapleten, kdo má tyto skutečnosti znát, ten je zná. Co nás však vysloveně sere, je následná mediální masáž, jak ze strany klubu, tak také médií v čele námi oblíbeného bulváru jménem Budějcká Drbna. Udělat z jedné menší fackovačky kauzu na dva články a během nich ještě fanoušky nazývat parchanty, to už je opravdové novinářské dno. Po tom, co toto médium jednou zveřejnilo před začátkem zápasu foto připraveného chorea na zimáku, si u nás touto kauzou připisuje další „velké plus“.

Začátek druhého zápasu, hraným před 6402 diváky, je ze strany Motoru o hodně lepší než předchozí mač. Na soupisce Motoru je neuvěřitelný počet zraněných, většinu z nich navíc tvoří opory týmu, šanci tak dostává několik juniorů. Snahu mladého týmu potrápit zkušeného soupeře oceňuje hala od začátku zápasu, kdy především sedící tribuny ukazují nevídanou aktivitu nejen v tleskání, ale hlavně v pokřiku „Motor!“, který několikrát sami rozjedou.

I přes velkou snahu a bojovnost oslabeného týmu padají branky bohužel pouze za záda Ondry Bláhy a většině fanoušků je po dvou třetinách jasné, že ani dnes to nejspíše nevyjde. Ač to může znít neuvěřitelně, vrchol fandění v těchto dvou zápasech přichází právě během těchto chvil, kdy na kostce svítí stav 0:5. Nejprve se v kotli vytahuje připravené choreo, s jehož vytažením jsme dlouho váhali, nakonec bylo rozhodnuto, že bude vytaženo bez připraveného transparentu. Ten se nějakým záhadným způsobem stejně objevil, ovšem na místě, kde v žádném případě zamýšlen nebyl.

Od tohoto okamžiku až do poslední minuty zápasu zní z úst Motoráků pouze jedna melodie, která se postupem času dostává až do fanatických výšin. Jasným důkazem toho může být hromadné pogo v kotli, nebo boty nad hlavami několika fanoušků. K aktivitě kotle se navíc potleskem několikrát přidá i celá hala a za stavu 1:5 je v hale atmosféra jako by byl stav opačný. Před závěrečnou sirénou si ještě většina fanoušků v hale společně zaskáče, hráči jsou pak za svůj bojovný výkon odměněni potleskem ve stoje. Neskutečná hrdost!

Teď jsou před námi dva výjezdy do Prahy, pojďme i přes nepříznivý stav série a velkou marodku podpořit hráče hlasitým a vytrvalým fanděním! Nic není ztraceno, společně můžeme vrátit sérii na jih Čech!

Ať žije Motor!