Karty jsou rozdány. Mezitím, co se z předkola rýsují další účastníci playoff, Motor má již dopředu jasno. Na jih přijede Přerov. Zajímavých sérií bude ve vyřazovací části víc, ale těžko bude někdo namítat, když řeknu, že tato bude vůbec nejzajímavější.

Ještě před samotnými zápasy si dává parta fanoušků sraz v Hracholuskách u Prachatic a pod dohledem zvídavých místních občanů vzniká bohužel jen jedna velká plachta a dva transparenty, hrstka odvážných dokonce přenocuje přímo na místě, avšak nestíháme zdaleka vše, co bylo v plánu. Sere nás to, ale už s tím nic neuděláme, protože musíme být v určité době pryč. I touto cestou děkujeme do Hracholusk, že nám byl poskytnut prostor pro naši tvorbu. V “městě hokeje” jsme takovou možnost nedostali.

V den prvního zápasu většina z nás sešrotuje poslední sousto oběda a už si to štráduje na zimák. Teď už jde opravdu do tuhého, nic se nesmí podcenit, vše musí být připraveno. Na tribuně C vzniká kartoniáda a mezi tím se objevuje u vchodů novodobý mor českých stadionů a zabiják atmosféry – tleskátka. Ty navíc perfektně ladí s novým a naprosto odporným žlutým polepem kostky na červeném zimáku…bravo.

Pak už jen čekáme, až se otevřou brány našeho svatostánku a těšíme se, po roce už je to zase tady. Je vidět, že všichni jsou nabuzení, rozpálení a připraveni na bouři v sektoru. Začátku nepředchází žádná monstrózní show, šlehající plameny 30 metrů do vzduchu, ohrané rockové kapely ani nic takového, vše je na fanoušcích – za toto naopak velký palec nahoru pro vedení.

Když oba tábory spustí svůj řev, kdekomu běhá mráz po zádech, atmosféra při prvních chorálech je mohutná, chvíli na to však několik choreomejkrů opouští sektor a odcházejí na céčko, aby tam připravili plachtu a vyplnili díry v sektoru na sezení. V prvních minutách se prezentují menší plachtou hosté – na žlutomodrém pozadí je vyobrazen zubr, kterak stojí na našem znaku. Chvíli na to jde nad hlavy fanoušků na tribuně C terč o průměru asi 14ti metrů a kolem něj kartoniáda přes celou tribunu. Zamrzí fakt, že se plachta nevpasovala úplně přesně mezi fólie, jinak by vše vyšlo. Škoda.

Během zápasu v podstatě Motor střílí jeden gól za druhým a atmosféra tomu také odpovídá, jako domácí jsme dnes velmi hlasití a přes několik málo slabších chvilek je fandění nadprůměrné. V kotli se fandí poctivě a s tímto faktem se jen těžko pere asi stovka hostujících fanoušků, která sic fandí nepřetržitě a po celý zápas, ale domácí kotel je zkrátka mnohem početnější. Meofans navíc nemají nic, čím by řídili support, o to složitější je jejich situace.

To domácí jsou v podstatě od začátku řízeni hned třemi spíkry, pak už stojí za zmínku jen poslední chorál “pro Motor Budějce”, při kterém vládne kotli nefalšovaný fanatismus. Po konci vítězného zápasu si libujeme, že dnes to bylo hodně dobré. Prozatímní úkol je z 50ti procent hotov.

Druhý den se scházíme taktéž velmi brzy, je třeba dodělat transparent a co víc, nepříchozí mávačky nám taktéž dělají velkou čáru přes rozpočet a tak sháníme velice narychlo alespoň balónky ve stejných barvách. Vše je šité horkou jehlou, ťukám si na čelo, pořádně si rozvrhnout čas a využívat pořádně potenciál se nám stabilně nedaří. Už šestým rokem. Asi nám chybí kousek myšlení.Před zápasem se doprodávají zbytky samolepek a u vchodů stojí lidé s kasičkami. Sbírka na choreografie tentokrát vynáší přesně o 8 korun méně, než ta předchozí. Velké díky všem, co přispěli!

 

Hosté z Přerova tentokrát disponují bubnem i megafonem a je jasné, že tentokrát to budeme mít o poznání těžší. Začíná zápas, lidé tleskají do rytmu jednoho z hitů před začátkem. V ten moment zrovna koukám po ochozech. Zase se mi chce zvracet. Dnes mají lidé těch tleskátek ještě daleko víc. Že prostor pro reklamu?  Fajn, ať se udělají lidem třeba papírové helmy, vlaječky, také to nemusím, ale chápu, že peníze napadají z nebe jen tak. Ale moje pochopení končí tam, kde se kurví atmosféra na zimáku. Takže první chorály doplňuje odporný zvuk tleskátek.

Dnes už atmosféra tak skvělá není, zejména první třetina je dost slabá. Toto bohužel cítí i hosté a jsou víc a víc hlasití.V první třetině se prezentují choreografií oba tábory, na jedné straně transparent a balónky, ty v našem strakatém kotli bohužel nejsou příliš výrazné, na té druhé několik lesklých pruhů, na tom se asi nedalo zkazit nic.

Fandění domácích dnes hodně ovlivňuje nervózní a rozkouskované dění na ledě. Motor ale pak vyrovnává a atmosféra jde zas hodně nahoru. Zejména oslavný chorál pro T. Nouzu je dnes hodně, hodně hlasitý.Během zápasu je také vidět v  sektoru hostů a kolem něj několik potyček. Abych šel příkladem, nebudu už se hosty nijak zaobírat, protože až příliš velkou část utkání tráví lidé v kotli čuměním do kotle hostů místo fandění. Nezodpovědnost! A korunu tomu nasazuje člověk za mikrofonem svými naprosto trapnými poznámkami na adresu hostů. Fakt se strašně stydím. Něco podobného jsme zažili loni v Benátkách a už tam mi to přišlo jako vrchol trapnosti.

Vyrovnaný zápas dospěje až do prodloužení, v němž bohužel hosté rozhodují nešťastným gólem. Hosté slaví, v jejich sektoru vzplane jedna hyrošima a také my děkujeme svým hráčům. Kdybychom byli v Prostřenu, strhávám dnes domácím dva body za slabší chvíle a dva za přílišné se zaobírání výjezdníky z Přerova. Takže šest, oproti včerejším devíti. A pak jako ve škole: tleskátka za 5, komentátor za 5.

Začínáme v podstatě od nuly a znovu do toho musíme dát vše, proto všichni, co jedete do Přerova, dobře nalaďte hlasivky a spolu za velkým snem!