Další výjezdová sobota zavede jihočechy do Mostu. Je cítit, že o podobné destinace už přestává být zájem, přecijen, Most atraktivním soupeřem není, na sever vyrážíme ve dvou autech, ale jinou várku výjezdníků potkáváme už u věhlasného Táborského mekáče a tak se o náš počet přestáváme obávat.

Cesta ubíhá poměrně rychle a v obou autech se dohání deficit, ať už spánkový, či alkoholový. Do Mostu dorážíme s královským předstihem a tak si jdeme všichni odbýt svou premiéru na Hěvínskou vyhlídku, pro některé je to premiéra se vším všudy, pro jiné premiéra za denního světla.A s velkým předstihem jsme i u zimáku, kupujeme lístky za 50, ale pozor, změna, dnes je pro nás vyhrazen samostatný sektor, před kterým máme stánek. O kvalitě občerstvení se vyjádřili mnozí a hodnocení jsou vesměs negativní.

Časy, kdy jsme stáli naproti domácímu kotli ( pokud se to tak vůbec dá nazvat ) a vedle místního bufáče, který je pověstný svým pestrým sortimentem, jsou ty tam a nyní se nacházíme na opačném konci tribuny domácích. Zimák se plní tak nějak běžně, v našem sektoru nakonec stojí 67 výjezdníků, někteří z nich na horním ochozu, další pak sedí naproti, ale ty jsme nepočítali.

Za třemi zástavami a pod dohledem dvou členů kripo vítáme naše borce a nějakou dobu užíváme mávačky, úvodní chorály jsou za námi a my za pomoci hlasivek a různých pohybů bojujeme s nelidskou kosou na místním zimáku. Zanedlouho se na protějším ochozu objevuje dobře vypadající desítka místních. Stoupají si pod domácí kotel a koukají po nás. Během zápasu pak různě slídí po okolních sektorech, rozdělují se a vypadají, že připravují nějakou akci směrem k našim sektorovkám a tak musíme být po celý zbytek zápasu ve střehu, což se bohužel podepisuje na našem projevu. Repertoár se zužuje spíše na pořiky, i tak fandíme celkem obstojně, ale je to takové fandění jakoby z dob kotle na D5.

Po gólech také slaví horní část kotle něčím, na co jsme již zanevřeli, nicméně ač se to nezdá, je to pořád naše. Gigi D’Agostino a jak si mnozí myslí, chorál, nebo spíš grimasa, kterou jsme do čech přitáhli my a pak, jak mnozí říkají, přestali jsme ji používat protože nám hrozně záleží na tom, co si myslí ostatní tábory. Něco Vám povím. Máme úplně v píči, co si myslí ostatní tábory. Jen když něco neříkám vymyslíš, ale přivedeš k nám a během max. dvou let to najednou používá X dalších, nechce se ti to dělat. Nechce se ti být jako ostatní. Však si to, Motoráci, klidně dělejte, nikdo Vám to nemá právo zakazovat, koneckonců byli jsme to my, kdo to od Gotteronu převzal a přišel s tím jako první – máte na to větší právo než kdokoliv jiný v téhle zemi.

Zápas nabídne větší množství branek, ale ani to nedokáže rozmrazit rampouchy visící z našich nosů. Náš projev je polovičatý. Snad jsem optimista, nebo aspoň vůl a s domácími zápasy to nespojuji, dnes byly důvody jiné a o to víc mě mrzí, že jsem si dostatečně nebouřnul, protože letos se nedostanu ani na polovinu domácích zápasů. V posledních minutách je naproti nám odpálen jeden stroboskop a místní odcházejí ven.

Nakonec naši borci ubrání těsný náskok a vyhráváme za 3, poděkujeme si, odnášíme věci a jdeme ven, kde smířeně čekáme atak domácích , ale nic se neděje a my nakládáme věci do aut a opouštíme město. Po půlnoci jsme doma.

Autor: Seveřan