Jedna z výjezdových sobot připadá na další retroutkání s Kladnem. Má to být další hokejový svátek, další, ve kterém jsme jednou ze stran. Byl to náš klub, kdo rozjel tuhle „módu“, je to náš klub, který má největší podíl na tom, že se o první ligu zajímají sponzoři, náš klub, který lize dodal atraktivitu největší měrou. Že to zní nafoukaně? Tak ať.

Fanklub celkem v klidu vypravuje retro vlakovou soupravu, my se zas vydáváme autobusem po vlastní ose a určitě nebude nouze ani o takzvané „autaře“, ať už z jihu, nebo odjinud. Jak se plnil vlak, autobus a auta, velký výjezd pomalu začínal přerůstat v další invazi, přestože média se nezajímají zdaleka v takové míře, jako tomu bylo třeba při výjezdu do Jihlavy, či na Slavii. Na druhou stranu, Motor je teď rozjetý a to by mohlo zviklat další potenciální výjezdníky.  Můj odhad počtu lidí v našem sektoru je velmi hrubý – několik set.

No a jak to tedy celé proběhlo?

O vlakové výpravě nechť poreferují jiní. My vyrážíme krátce po poledni na nedlouhou cestu, tempo je loudavé, ať už vinou technických závad autobusu, nebo uchcanosti osazenstva. Už od začátku cesta probíhá v rytmu oldschoolových popěvků.“ Koupím si škodovku, co jezdí na vodku“ je jen jedním z nich… Popravdě, kdyby se tenhle chorál mohl stát skutečností, možná bychom zvládli odvozit celou výpravu. Na naši alkopárty nepříliš přívětivě reagují šikmoocí turisté v mekáči u Tábora. Chceme si pokecat, ale jediné, co umíme v jejich řeči, je Kim Jong Un…

Asi půl hodiny před zápasem se na Kladně vykutálíme z autobusu. Je škoda, že jen jeden z nás se vyhecoval k celkovému retro ohozu, my ostatní nasasdíme tmavomodré kloboučky a chvíli se motáme kolem stadionu, zpíváme, vlníme se v rytmech a domácí si nás nijak zvlášť nevšímají. Kolem už se trousí zástupy Motoráků.

Lezeme dovnitř, šacovačka nic velkého, pokračuju do sektoru a s otočením hlavy přichází příjemné překvapení. Nejen, že jsme naplnili celý obvyklý sektor a oblouk vedle něj, ale i sektor (nebo část) vedle oblouku. Je nás vážně velmi solidní počet. Zaplněn je i domácí kotel, což je na Kladně obvyklé, okolní tribuny ale plné nejsou, což je na takový zápas řekl bych škoda. Škoda pro domácí. Ti, jak avizovali, přichystali na začátek utkání v celku povedené tifo, část kotle zakrývá dvoubarevná plachta s budovami Kladna, pod nimiž se po ledě jakoby kloužou hokejisti, sice malí a očividně vytisknutní, ale nápad super. Vše je doplněno o vlaječky z lesklých folií, ty však valný efekt nemají. My mezitím přidáváme k zástavě PMF ostatní, mávačky nemáme.

Domácí už mě od té doby nezajímají, o mrhání potenciálu v jejich kotli už bylo řečeno mnohé a nevyvrátili to ani dnes, kdy by se to absolutně hodilo. Chvíli se s námi snaží držet krok, pak se ale ukáže, že tohle tempo, které umíme nastavit, jim nechutná. Pak přijde první gól. Kotel rozbliká strobo, na svém místě už není několik sedadel, sekuritka musí dělat, že jí to zajímá, kotel hostů je ve varu. Od té doby fandíme konstantně po celý zápas, čemuž domácí dokáží vzdorovat opravdu jen občas. A i mezi mantinely jsme lepší stranou. O přestávce si pár jihočechů plete vchod do domácího a vlastního kotle. Je to označeno fakt hrozně špatně…

Naše fandění je od začátku vedeno jen jedním spíkrem a víc a víc se dostává ke slovu spontánnost, ale dnes to funguje. Na poslední třetinu vyčerpaného spíkra vystřídá náhradník, megafon už je po smrti, i tak se ale daří držet atmosféru ve stejném tempu.  S blížícím se koncem se chorály vrací do starých let, což mladé baví, staří to kvitují, bohužel je však znát, že ne každý doby, kdy na hokeji tyhle popěvky jely, pamatuje. Když do konce zbývá pár minut, objevuje se v kotli Kuba Langhammer a vehementně se dožaduje vyvolání Romana Vráblíka. Dnešním hrdinou je však bezpochyby Michal Chovan společně s Petrem Kváčou. Fanoušci Kladna se ještě před koncem hrnou ke vchodům a tak na děkovačku zbývají v podstatě jen oba kotle. Ta naše je dvojitá a doplněná o jednu dýmovnici a nějaké světlice v podání PMF. Když vidím někoho brečet, kterak Blbečci z Blbečkovic zahulili domácí stadion, musím si postesknout, že balík, který s námi měl vycestovat na Kladno, je bohužel stále někde na cestě do Budějc…

Po zápase stojí před vchodem do sektoru policie a podle zevnějšku nás pak třídí. Asi padesátku Motoráků pak odvádí policie směrem k autobusu, škoda, že policie nemá tušení, kde autobus je. A jak se tak čeká, co se vlastně bude dít, objevuje se opodál provokující skupinka kladenských, policie situaci nedokáže ukočírovat a na boku Kladenského stadionu se strhává docela chaotická sranda mezi domácími, hosty a policií. Přestože policie přece jen nakonec všechno ukončuje za pomoci donucovacích prostředků, trvá docela dlouho, než se podaří nás dostat zpět do autobusu a vyprovodit z města.

A to je tečka za tímto nadmíru vydařeným výjezdem. Po sečtení hlav v sektoru se zdá být nejpřesnější číslo 567. Mezi mantinely Motor vyhrál a na ochozech? Pustit si záznam, o němž se dá spekulovat, zda akustika nenahrává nám a že stejně, jako třeba u nás, mohou být mikrofony umístěny hloupě, ale to, že jsme se, na rozdíl od domácích, profandili celým zápasem, popřít nikdo nemůže. A co chybělo? Snad jen konflikt mezi námi, který je pro takové výjezdy typický a většinou nabije atmosféru ještě o několik procent. A nějaký ten větší oheň.

Autor: Seveřan

Zdroj fotografií:https://www.flickr.com/photos/fanklubpoldikladno/31117335965/in/album-72157676829282115/