Už během sobotního výjezdu do Prostějova skládáme sestavu do auta na výjezd do Kladna. Je 17.listopad, tudíž státní svátek a tak nikdo z nás nejde do práce nebo do školy. Nikomu se však moc jet nechce, horko těžko dáváme dohromady pětici statečných.

V den zápasu se scházíme před BA už hodinu po poledni, většina z nás, včetně mě řidiče má navíc ještě lehkou opičku za krkem. Nastartujeme našeho oře a razíme směr Kladno. Cesta ubíhá rychle, jedna zastávka na záchod nám bohatě stačí a zhruba po hodině a půl už trajdáme po Pražském okruhu a dochází nám, že na místě budeme zbytečně moc brzo. Padají tak bláznivé úvahy, že v Kladně nakoupíme barvy a papíry a narychlo před halou splácáme choreo :D.

Na místo nakonec dorážíme něco po třetí hodině. Jdeme se poptat na lístky, zjišťujeme však, že předprodej je až od 16 hodin. Sedáme tedy přímo na zimáku do vcelku hezké hospůdky a čekáme, co se bude dít. Pijeme pivka, po hodině našeho vysedávání přijíždí naši hráči a my se vydáváme pro lístky. Po úspěšném nákupu se  vracíme zpátky do hospody, to už se začínají sjíždět další Motoráci a zprvu čistě Kladenská restaurace se najednou během půl hodinky mění v restauraci čistě Motoráckou. Zahlížíme známé tváře z domácího kotle, ale i tváře, které jsme v životě na hokeji v Budějcích neviděli.

Po chvilce je nám vysvětleno, že se jedná o fanoušky z Prahy, kteří to mají do Kladna, co by kamenem dohodil. K našemu překvapení se dokonce po chvilce dovídáme, že sektor pro hosty je téměř vyprodaný! Že bychom počtem trumfli Prostějovský výjezd?? Čtvrt hodiny před začátkem míříme do našeho sektoru. U vchodu nám týpek ze securitky odtrhne lístek, šacování žádné a tak pronášíme i pár kusů ,,naší zábavy‘‘ bez problémů. Stadion po rekonstrukci vypadá vcelku slušně, jsou vidět fungl nové sedačky, nové mantinely atd. Můj zrak se upírá směrem k aktivnímu sektoru domácích, který je dost velký a domácí ho do začátku zápasu do posledního místa zaplňují. Nás se v sektoru schází parádních 165 kusů– z toho 14 členů UM.

Při nástupu našich hráčů poctivě rozjíždíme ,,Když Motor na led‘‘ a hned od první minuty fandíme naplno. Snažíme se využít všechny pokřiky a chorály a nutno říct, že i když fans z Prahy neznají  slova, snaží se aspoň tleskat, což několik jedinců na domácích zápasech ani nezkusí. Jdeme do vedení 1:0 a v sektoru propuká vlna radosti. Bohužel během minuty domácí srovnávají. Do konce třetiny dostáváme ještě jednoho góla a hráči tak jdou do kabin za stavu 2:1 pro domácí. O přestávce zdobíme nové sedačky samolepkami, jíme klobásy a pijeme.

Na začátku druhé třetiny se opět ,,cítíme jako v nebi‘‘ a ženeme naše borce za vyrovnáním. Toho se dočkáváme a tak se fandění zase trošku zvedne a jedeme na plné obrátky. Naši se dostávají do varu a dokonce bylo pro nás nařízeno trestné střílení, které bohužel Daniel Boháč neproměnil. Ke konci třetiny dostáváme 2 smolné góly a prohráváme už o 2 branky, fanděním se však stále bavíme. Zkoušíme rozjet i nový chorál ,,Hlasivky a ruce‘‘ zatím se však moc nechytá. Ve třetí třetině je výkon našeho kotle asi nejslabší z celého zápasu, oživení přišlo až po našem gólu na 4:3. Ženeme kluky za vyrovnáním, místo toho však dostáváme na 5:3 a je jasné, že pojedeme domů s 0 body. Asi 30 vteřin před koncem zápasu zbystříme v sektoru domácích blikat nějaké stroboskopy a tak neváháme a odpalujeme 1 bengál a 2 stroboskopy – zkrátka vše, co zbylo z Prostějova. Přidává se k nám i zhruba pětice členů z Prague Motorfans, která odpaluje pochodně v klubových barvách. Zapějeme chorál ,,Síla tradice‘‘ a míříme domů.

K domácím: Celková návštěva něco přes 3000 lidí. Na první pohled narvaný sektor na stání, podle mě možná i víc jak 500 lidí. Jejich fandění se k nám však moc nedostávalo, spolupráce s okolními tribunami žádná. Jediné co ze strany domácích slyšíme je hluk bubnů, kterých mají asi 5. Prezentaci si, kromě stroboskopů na konci utkání, nepřipravili žádnou.