Předposlední výjezd základní části se nesl v duchu přímého souboje o 1.místo v tabulce, není tedy divu, že na západ Čech vyrazila početná skupina fanoušků Motoru.

Ta nejpočetnější z nich se rozhodla vycestovat speciálně vypraveným vlakem, jehož tři vagóny obsadilo více jak 200 jihočechů, připravených dohnat Motor za prolomením nepříznivé venkovní série porážek. Oproti výjezdu do Jihlavy z roku 2015, kdy byl taktéž vypraven vlak pouze pro fanoušky Motoru, se nyní cesta nese v poklidnějším duchu, pyrotechnické vložky tentokrát ustupují poslechu Mozartových symfonií a pití piva se zdvihnutým malíčkem. Po 4 hodinách a několika naplánovaných „kuřpauzách“ doráží fanoušci do cíle své cesty a za doprovodu PČR míří směrem ke KV aréně.

Okolí zimáku je nám už z dob extraligy či loňské baráže dobře známé a tak naše kroky ihned míří do místní pizzerie, která je jedinou možností na předzápasové posezení. Pizzerie je bohužel stejně plná, jako úřad práce v den rozdávání sociálních dávek a tak i když stále zbývá více než hodina do začátku zápasu, volíme odchod směr sektor 113. Zmiňovaný dostatek času do úvodní buly je tak využit ke gastro pijáckým aktivitám, proběhne také lehké ovlajkování, které je však dnes spíše formalitou, vzhledem k umístění jediného zábradlí do přesného středu sektoru se totiž všechny zástavy stávají téměř neviditelnými.

Nemožnost vyvěsit dovezené vlajky není jediným negativem na jinak útulném zimáku, dalším velkým mínusem a hlavně překážkou pro fanoušky je akustika haly, které je naprosto nulová. A tak i když proti sobě od začátku zápasu stojí na obou stranách zaplněné kotle, zvuky linoucí z nich se ztrácí kdesi ve zdech arény. I přesto je podpora z obou stran barikád téměř příkladná, Motorákům navíc vlévá do žil energii gól z hole Kondora, který povedenou trefou potvrdil svojí momentální střeleckou pohodu.

Bohužel, vedoucí branka byla také tím posledním pozitivním okamžikem na ledě, po zbytek zápasu přebírají otěže domácí hráči, kteří si nakonec dokráčejí pro pohodlné vítězství. Co se týče tribunových aktivit, z domácí strany je to i dle jejich po zápasových vyjádření jeden z jejich nejpovedenějších zápasů za poslední dobu. V první třetině vytahují malovanou plachtu, v průběhu zápasu častokrát využívají šály, kdy především po vstřelených gólech je efekt šál nad hlavou opravdu povedený, mávají vlajkami a celkově se na pohled fanděním zcela jistě baví. Toto všechno byl výčet aktivit domácího kotle, zbývající tribuny ožijí pouze ke konci zápasu, jinak plní roli spícího hada.

Optická prezentace, se v polovině zápasu objevuje taktéž na naší, tedy hostující straně, kdy sektor dělíme pomocí balónků na dvě barevné poloviny, balónky nad hlavami fanoušků jsou doplněny obouručkami a nápisem „HC ČB“. I přes nepříznivý vývoj zápasu a ztrátu prvního místa je podpora více jak tří stovek jihočechů až do závěrečného hvizdu celkem solidní, velkou roli na tom nejspíš hraje fakt, že oproti minulým zápasům ve Varech je support veden tradičními spíkry. Zajetý repertoár dnes můžeme s velkou radostí a chutí navíc obohatit o pozdravy směrem k bývalému kapitánovi Pepovi Strakovi, který celý duel sledoval pár metrů od hostujícího sektoru a jehož přítomnost pozorným Motorákům samozřejmě neunikla.

Po konci zápasu domácí euforicky slaví, hráčům s M na hrudi naopak někdo tleská, někdo netleská, někdo zase z plných plic tlumočí většinovou nasranost z posledních venkovních představení. Jen pro připomenutí – prohra v Karlových Varech byla již 5. venkovní prohrou v řadě s tristním skóre 21:10 v neprospěch Motoru. Jebat, mudrování nechám jiným a sám budu doufat ve světlé zítřky, kdy si hráči zaslouží po zápasový potlesk, nejen po domácích zápasech.

Zpáteční cesta se nese v ospalém duchu, kdy jsou k vidění fanoušci stojící, sedící, spící a nebo spící na chodbě vagónu obličejem v kaluži piva. Skřípějící brzdy vlaku ve stanici České Budějovice jsou ke slyšení lehce po půlnoci, kdy je oficiálně ukončen trip na západ čech a zpět.

Sepsal: KZB