Horácký zimní stadion se pro českobudějovické fanoušky stal během minulé sezóny výjezdovou baštou, nejinak tomu bylo ve 14.kole nového ročníku první ligy.

Zápasy s Duklou mají díky vzájemné rivalitě a vyhrocenými posledními zápasy veliký náboj, což potvrdil i vysoký zájem o autobusový výjezd. A tak i přestože zápas připadl na všední den, vyráží ve středeční odpoledne směr Vysočina 2 plné autobusy natěšených fanoušků. Cesta ubíhá rychle, u fanoušků panuje bojovná nálada a tak už po cestě hojně zní nenávistné pokřiky na adresu jihlavských.

Před Jihlavou se obou autobusů ujme policejní doprovod společně s anti-konfiktním týmem a samozřejmě nesmí chybět „tajná“ policie s kamerou. Do zápasu příliš času nezbývá a tak tentokrát musíme oželet návštěvu blízké hospody a po nákupu lístků míříme rovnou na zimák. U vstupu poměrně důkladná prohlídka, i přesto se daří protáhnout vše, co jsme protáhnout chtěli.

Pár minut před začátkem zápasu se sektor začíná slušně plnit, k co největšímu jednotnému vystupování se snažíme formovat fanoušky co nejvíce k sobě. Většina to pochopí, najdou si však i vyjímky, které bych se nebál označit za exoty. Odvětit slovy, že komunismus už skončil a každý si může stát, kde chce je spíč k pláči než k smíchu. Před začátkem zápasu popíchneme domácí nějakým tím chorálem, ti odpovídají pokřikem „Zdravíme Mountfield“. Mysleli jsme, že nás hoši z Ultras Dukla nemají už čím překvapit, a hele ono to ještě jde..

Padne úvodní buly a zaplněný sektor hostů, kde se nachází okolo 180 fanoušků začíná hlasitě odpočítávat. Následně míří směrem k ledu čtyřicítka konfet, k tomu se nespočet papírků objevuje nad hlavami hostů. Od této chvíle jede hostující sektor na plné obrátky a i bez megafonu je fandění dobře organizované. Ruce nad hlavu letí nejen při hromadných tleskačkách (kterých mimochodem bylo po celý zápas opravdu plno), ale také po 5-ti odehraných minutách, kdy se gólově prosadí Kuchec. První třetinu tak na klobásu a pivo mohou jít šťastnější hosté. Pro gastronomicky zaměřenější část fanoušků – klobása průměrná, ježek klasicky nepitelný.

Ve druhé třetině odskakuje Motor do vedení o dva góly, hostující kotel je v euforii a chrlí chorál za chorálem. Vedení na ledě však brzy ztrácíme a poprvé v zápase se k větší aktivitě probouzí domácí tribuny. V Jihlavském kotli nechybí tradiční trumpety a poměrně obsáhlý repertoár. Domácí nefandí špatně, dobře si vypomáhají bubnem i přesto ze sebe určitě umějí vydat víc. Velkou slabinou je spolupráce s druhou tribunou, která se do fandění nezapojuje ani tleskáním. Motoráci ve svém sektoru mezitím skáčou za ramena nebo prozpěvují na adresu nenáviděné firmy. Halou se také často nese domácí pokřik „Jihlava!“, který vzápětí doplňuje hostující sektor dovětkem „Ha-ha-ha“.

Na ledě bojovnost, v hledišti chorály a na světelné tabuli neustále rozsvícený trest u hostujícího mužstva – i tak by se dala popsat třetí část hry. Hráči naštěstí oslabení zvládají a zápas se tak přesouvá do prodloužení. V něm se ke konci skvěle prosadí Pepa Straka a v Motoráckém sektoru se začíná bouřlivě slavit. Objevuje se pár pochodní a nějaké ty stroboskopy, z nichž některé letí nesmyslně pod sektor směrem k ledu. Toto si příště odpusťte, díky!  S hráči dlouho a hlasitě slavíme na vyprázdněném zimáku. Po chvilce se hráči vrací zpět na led, společně vytleskáme Bu-děj-ce , sbalíme vlajky a můžeme mířit k busům a zpět do Budějc. V buse panuje vítězná nálada, přesto je většina výjezdníků spíše potichu, protože síly i hlasivky většina fanoušků nechala na Horáckém zimáku – tak to má být! Výjezdem do Jihlavy jsme ukončili první čtvrtinu základní části ligy. Po fanouškovské stránce můžeme být nadmíru spokojeni, je jen na nás tuto nasazenou laťku udržet! Ať žije Motor!

VIDEO Z DĚKOVAČKY: http://www.motoraci.cz/wp-content/uploads/2014/10/dekovacka.mp4