I když do konce základní části zbývá ještě dvanáct kol, její fanouškovský vrchol mají fanoušci Motoru zřejmě za sebou. Na půdu rivala z Vysočiny totiž vycestovalo okolo 2000 Jihočechů, kteří vytvořili hráčům domácí prostředí.

Přípravy na tento výjezd probíhají už téměř měsíc dopředu, kdy jsou objednány jednotné zimní čepice v počtu 300 ks  a členové FK vypisují první možnosti hlášení se do autobusů. Zájem o účast na této akci je ihned obrovský a organizace výjezdu se po několika dnech zásadně mění. Autobusy střídá speciální vlak, do výroby jde také dalších 200 ks čepic. Větší množství bohužel nebylo možné do termínu výjezdu zajistit, nicméně kulicha obdrží každý, kdo se do vlaku přihlásil a objednat si ho budou moci i ostatní fanoušci. O další objednávce čepic budeme informovat v nejbližších dnech.

Výjezdový den začíná pro 55 fanoušků srazem na náměstí a následným pochodem směr nádraží, kam doráží po nezbytné společné fotografii, městem lze také zaslechnout první tóny motoráckých pokřiků. Do vlaku se skupinka dostává hodinu před avizovaným odjezdem, to už se nádraží pomalu ale jistě obarvuje do klubových barev. Zatímco fanoušci ve vlaku otevírají první plechovky s pivem, podchody se trousí desítky a desítky dalších příznivců okřídleného M. Pár minut před odjezdem dorazí motoráckou lavinu na cestu podpořit také vedení klubu, a vlaku tak už nebrání nic v opuštění stanice.

Fanoušek procházející jednotlivé vagóny vlaku si mohl připadat jako ve dvou různých světech. Zatímco ve vagónech zaplněných svátečnými výjezdníky byste témě špendlík spadnout slyšeli, o dva vagóny dále se fanoušci královsky baví chorály či tancem na nejrůznějších částech interiéru vlaku. Vlak měl také naplánované dvě zastávky, během nichž přistupovali další jedinci. Čas na těchto zastávkách si fanoušci krátí sněhovými bitvami, do nichž jsou kolikrát vtaženi i strážci zákona kteří mají k dispozici celý jeden vagón, objevují se také první kusy pyrotechniky.

Jak se vlaková souprava blíží k Jihlavě, čím dál víc se ozývají chorály opěvující nesympatie k soupeři z Vysočiny. Úroveň hlasitosti ještě pozvedne aktivita domácích ultras, kteří nás na jednom z přejezdů vítají s kalhoty na půl žerdi. Nedlouho na to doráží vlak do cílové stanice a přes tisíc fanoušků se hrne ven. I přesto, že čepic bylo vyrobeno „pouze“ 500 kusů, dávají v tak velkém davu skvělý efekt! Štrůdl fanoušků se za asistence velkého množství PČR a za odpalování nejrůznější pyrotechniky vydává směr Horácký zimní stadión. Před halou nesmí chybět hromadné skandování či skákání, poté už se otevírají brány zimáku a první fanoušci míří do sektoru pro hosty. Zatímco většina fanoušků stojí ve frontě čekajíc na vpuštění, část mladíků se vydává blíže prozkoumat holé zadky domácích, kterými nás tak hezky uvítali. V domácí hospodě už mají jihlavští kalhoty opět na sobě a o žádné bližší seznámení nemají zájem, Jihočechům tak alespoň zanechávají několik symbolů.

Na zimáku se mezitím sektor hostů plní do posledního místečka a už během rozbruslení v něm není k hnutí, a to doslova. Fanoušci jsou na sobě namačkaní jako sardinky a i obyčejný pokyn od speakra „rucé“ je úkol téměř nadlidský.  Fanoušky na rozdíl od předchozích zápasů nehlídá tradiční pořadatelská služba, ale sbor kosmonautů v brnění a zahaleni kuklami – mimochodem, pokud se zahalí fanoušek, hrozí mu pokuta ve výši 5000,- kč..

Už během rozbruslení obou týmů panuje elektrizující atmosféra, a zatímco nástup Motoru doprovází potlesk, nástup domácích hráčů je odměněn bouřlivým pískotem. Po vhození úvodní buly začínají oba tábory hnát své miláčky za vítězstvím, jihlavský kotel se mezitím prezentoval svým prvním choreem. Motor jde na ledě ihned po pár sekundách do vedení a okolo dvou tisícovek hostů bouřlivě slaví. Moment euforie bohužel kazí vhozené pyro na led, zde nejspíše zklameme naše trvalé odpůrce a moralisty, ale hyrošima, stejně jako posléze dýmovnice nebyla vhozena z rukou nikoho z ultras Motor, ani žádného jiného fanouška Motoru. Více to zde nebudeme rozebírat, kdo byl na výjezdu, zjevně si dokázal zjistit, kdo má toto dílo na svědomí.

I když pro mnoho lidí bude tento výjezd neskutečným zážitkem, část fanoušků si první třetinu zas až tak neužívá. Repertoár pokřiků je velmi slabý, zbytečně se dokola jedou ty samé věci, klasické chorály řve jen standartní jádro kotle. Fandění je špatně organizované, vrcholem všeho je vidět člověka, který na domácích zápasech zastává pozici pořadatele v pozici rádoby speakra. I přes tyto události se do supportu alespoň potleskem zapojuje většina hostů a například vytleskávačky zní opravdu dobře. Stejně jako jihlavští, i my se během první části hry prezentujeme choreografií. Tou je malovaná plachta, kterou část fanoušků připravovala od brzkých pátečních ranních hodin. Plachta měla být doplněna i o černé fólie, vzhledem k našlapanosti sektoru bylo jejich rozdání na určitá místa opravdu nemožná. Plachta je tak vytažena osamoceně a překvapivě i vcelku dobře roztažena.

Přestávky tráví většina fanoušků před zimákem, a i když domácí vedení posílilo počet bufetů, fronty na „pivo“ jsou nekonečné. Rozepisovat jednotlivé situace zápasu tu nemá cenu, je ale potřeba zmínit, že úroveň fandění jde od druhé třetiny vzhůru. Konečně se daří zpestřit repertoár a fanděním se solidně baví většina přítomných. Nechybí také hromadné skákání či odpovídačka dolního sektoru s horní částí. Dobře také fandí domácí kotel, který je na tento zápas slušně zaplněný. Oba sektory si počas zápasu vymění vzájemné nesympatie, z naší strany nechybělo tradiční doplnění jihlavské pokřiku. Jihlavští se také snaží odpovídat s druhou tribunou, na dotaz „Dukla“ je jim bohužel pro ně odpovězeno hromově „pukla“.

Motor na ledě válí, hlasatel mezitím oznámí návštěvu přesahující 6400 diváků. Sektor hostů povzbuzen góly v sítí soupeře jede na plné obrátky a žene Motor za vítězstvím. Toho se nakonec dočkají a bouřlivé oslavy mohou vypuknout. Následná děkovačka nemá chybu. Hráči dělají tanečky, skáčou s námi za ramena a viditelně si tento moment užívají. Skvěle se děkovačky chopil Pepa Straka, který sám od sebe roztleskal dav fanoušků. Hráči se ještě jednou vrátí z kabiny, na led v tu dobu vbíhají domácí fanoušci a provokují hosty. Ti jsou po chvíli odvedeni pořadateli a část hostů tak ani nestihne doběhnout k plexisklu provokatéry pozdravit. Poté už nic nebrání spokojeným fanouškům opustit zimák a zamířit zpět do vlaku. Cesta do Budějc už pak probíhá v poklidné atmosféře, zastávky opět zpestřují hromadné koulovačky. Vlak do krajského města přijíždí kousek po půlnoci a největší výjezd v novodobé historii klubu je tak za námi. Ať žije Motor!