Salzburg, Vídeň, Bratislava, Crimmitschau nebo ruská Ufa – tam všude měl Motor podporu svých fanoušků. Zápasem v Deggendorfu jsme zapíchli špendlík do dalšího evropského města na mapě. A jaké že bylo dění na tribunách?

Na výjezdy za hranice naší Republiky má většina z nás jen ty nejlepší vzpomínky a tak když napovrch vypluje informace o přátelském utkání s týmem z Deggendorfu, neváháme ani minutu a rozhodujeme se pro organizovaný výjezd autobusem. Nedlouho poté se daří zajistit bus pro 34 fanoušků, který je během pár dní úspěšně plně obsazen.

Den před odjezdem se u zimáku schází osmice fanoušků za účelem výroby nějaké té prezentace. Bohužel nemáme k dispozici kryté prostory a tak jsme nuceni za větrného a deštivého počasí tvořit venku. Na zimáku vyzvedneme materiál, zhrozíme se nad stavem mávacích vlajek (Z 50 kusů použitelných možná 10?!) zkoukneme nově pomalovaný led a s válečky v rukou začínáme tvořit. Boj s počasím, i přes nespočet nadávek nakonec končí vítězně a další den tak spolu se zaplněným autobusem cestuje i padesátka ručně malovaných papírových šál a 7m dlouhý transparent „MOTOR ON TOUR“.

Krátce po přejezdu hranic nás u krajnice zastavuje auto čertů a tak celkem nervózně vyhlížíme za jakým účelem. Naštěstí proběhne jen kontrola dokladů řidiče a my tak můžeme směle pokračovat nach Deggendorf. Po standartních zastávkách, ať už za účelem občerstvení či vyprázdnění, dorážíme hodinu a půl před začátkem zápasu na místo.

Místní zimák prochází rekonstrukcí a tak je krytý možná tak ze ¾ a to ještě krycí materiál na mnoha místech tvoří igelitové plachty.  Celkově něco mezi berounským a českokrumlovským zimákem.  Asi nic pro moderního rozmazleného fanouška, my naopak takovýto stánek vítáme s radostí a vidinou nějaké té pyro zábavy.  Do zápasu času habaděj a tak se vydáváme do hospody, která se nachází přímo uvnitř zimáku. Koupíme lístek za 8€ a bez jakékoliv kontroly vcházíme do útrob stadionu. Zimák převážně na stání, zajímavostí je, že nekrytou částí se lze kochat blízkým lesem. V hospodě v tu dobu už sedí několik fanoušků Motoru, kteří přicestovali auty. Sličná servírka během chvíle uspokojí (samozřejmě pivem) veškeré osazenstvo a místní fanoušci prvně hlasitěji vnímají naší přítomnost.

Po pár pivech nevalné chuti se přesouváme směr tribuny, už předem jsme si vytipovali rohový sektor za bránou, ten byl však bohužel v rekonstrukci a tak nás místní pořadatelé navádí do sektoru, který se podle počtu nalepených samolepek jeví jako hostující.  Sektor ověsíme kompletní vlajkoslávou, kterou ale ihned překrýváme zmíněným transparentem a vyhlížíme začátek utkání. Domácí klub pojal utkání jako slavnostní zahájení sezóny a tak se před úvodní buly představí nejmenší místní hokejisté, čas ideální k prozkoumání místní gastronomie nebo zkrášlování zimáku samolepkami. Pivo točí stejné jako uvnitř hospody, tedy nic moc. K zakousnutí bavorská klobása v housce či grilované maso.

Špunti na bruslích mizí z ledu a zápas tak může začít. Mikrobusem doráží 19 Motorfans a počet motoráků v sektoru se tak ustálí na nějakých 80 kusech. Od úvodní buly je jasné, že atmosféru budeme tvořit pouze my, jelikož po místním kotli ani vidu ani slechu. Díky výborné akustice se i v tomto počtu prezentujeme velmi hlasitým supportem. Bubnu se chopí fanatik z našich řad, který se výborně osvědčil během zápasu dorostu a domácích přípravných zápasů a po celý zápas drží výborně rytmus všech chorálů. Budeme se opakovat, ale jeden buben ovládaný takovýmto stylem bohatě stačí.

Dění na ledě nemá cenu nikterak více rozebírat, je to víceméně kočka-myš. První gól oslavíme stroboskopy, čímž na sebe přitáhneme pozornost místních pořadatelů, kteří ihned volají na místo německé četníky. Po zkušenostech z Vídně tak raději na nějaké větší pyrotechnické vložky kašleme.

Ze začátku druhé třetiny se prezentujeme zmiňovaným choreem, kdy jdou nad hlavy připravené papírové šály a od začátku visící transparent Motor on Tour. I přes přítomnost četníku v sektoru šperkujeme choreo dvěma červenými stroboskopy. S výsledným efektem můžeme být určitě spokojeni.  Během přípravy je to od nás už druhé choreo a tak budeme mít co dělat udržet si takovouto laťku během sezóny. Pevně věřím tomu, že tato sezóna bude v tomto ohledu jedna z těch nejlepších!

Sektor hostí se pomalu nestíhá radovat z gólů v síti soupeře, skóre na tabuli roste neuvěřitelnou rychlostí a naše prosba na desítku je v poslední části hry vyslyšena. K fandění je využíván celý náš repertoár navíc se poměrně dlouho daří držet chorály. Po celý zápas vlajou nad hlavami fanoušků  mávačky, a to jak standartní trikolórové, tak také nové z dílny fanklubu. Oživením byl zpěv státní hymny se šálami nad hlavou. S hlasitostí už to sice není tak slavné, jako na začátku zápasu i tak do poslední sirény fandíme velmi solidně, občas popíchneme domácí pokřikem o Temelínu.

Proběhne klasická děkovačka, vzhledem ke slídivým pohledům čertů směrem k našemu sektoru už bohužel bez jakéhokoliv pyra.  Protože nechceme domů jezdit s plnými kapsami , tak si před halou děláme takový menší silvestr a míříme zpět do Budějc. 

Ať žije Motor!