Za námi je pořádná dávka hokeje, v podobě tří zápasů během čtyř dnů. Prvnímu zápasu z této šnůry jsme se už dříve věnovali v obsáhlém reportu, střetnutí s Benátkami a Havířovem si připomeneme těmito řádky.
Benátky vs Motor
Posledním soupeřem v první čtvrtině sezóny nám byly dobře známé Benátky nad Jizerou, se kterými jsme během play-off sváděli tuhé boje. Vzhledem k příjemné vzdálenosti tohoto města se daří i přesto, že se zápas hraje v pondělí, naplnit dodávku počtem 9 Motoráků. Díky řidičskému umu jednoho z fanoušků na předešlém výjezdu do Kladna musela „italská raketa“ zamířit do boxu, a dnešním přibližovacím prostředkem je tak trojcípá hvězda německých inženýrů. Cesta plyne bez problému a po tradičních zastávkách přijíždíme do města, v poslední době proslaveného seriálem na jedné z komerčních televizních stanic.
Do zápasu zbývá nějaká ta minuta a tak se posádka občerstvuje ve všem dobře známe restauraci vedle zimáku. Svůj předzápasový škopek už uvnitř do sebe lámou kluci z Prague Motorfans společně s dalšími Motoráky, kteří dorazili na dnešní zápas. U vstupu nás už nepřekvapuje místní tradiční „severní vítr“, teploty jsou zde i dnes velmi nízké. Co nás ale nemile překvapilo, je posílená ochranka, která si navíc dává záležet se šacováním, dnes to na žádné velké pyrohrátky nevypadá.
Zaujímáme svá místa v sektoru pro hosty a zatímco věšíme kompletní vlajkoslávu, pán v pruhovaném vhazuje úvodní buly a Jihočeši začínají fandit. V sektoru pro hosty se celkem sešlo necelých 80 hostů, stejně jako na Kladně vídáme pro nás celkem neznámé tváře. Jak už bylo zmíněno, fandíme od první minuty, dnes to ale nic organizovaného příliš není. Tradičního spíkra po ruce nemáme, a tak tuto funkci plní hned několik fanoušků, kteří si stoupají na zábradlí a hecují zbytek sektoru.
První třetina gól nepřinesla a čas se nachýlil k tomu, připomenout si místní gastronomii. Klobása v Benátkách patří k tomu nejlepšímu v první lize, nejinak tomu bylo i tentokrát. Bílá klobása opět vynikající, červená tu dle našeho názoru dříve bývala lepší. Každopádně svůj účel splnila a Motoráci se s plným žaludkem vrací na tribunu hnát Motor za třemi body.
Druhou třetinu začínají naši borci ve velkém tempu a jdou do dvougólového vedení, to je živá voda pro promrzlé hosty, kteří se mezitím zformovali blíže k sobě a fandění má hned větší grády. V Benátkách na tribunách soupeř bohužel chybí, dnes není navíc na zimáku vidět ani jejich buben, který vždy zní v uších ještě cestou domů. Sláva! Motor tak odehrává zápas v téměř domácím prostředí, místní zimu se snažíme rozehnat za pomoci velkých mávaček, které vlají nárazově po celý zápas.
Motor na ledě svého soka přehrává po celý zbytek zápasu, výborně hraje ještě minulý rok domácí hráč Petr „RHS“ Kolmann, kterého se několikrát za zápas zeptáme, kdepak má přezutí. Úsměv na jeho tváři a následné mávnutí do hlediště dává tušit, že i tento urostlý bek je znalý hlášek z filmu Gympl. Utkání se chýlí do vítězného konce, před náš sektor si stoupá nenápadná „teta Věrka“ z kriminální policie a pečlivě sleduje, jak oslavíme další 3 body. Ty jsou jistě k jejímu klidu oslaveny bez jakékoliv pyrotechniky, s hráči si tradičně zaskáčeme a vyvoláme dnešní střelce. Suma sumárum pohodový pondělní výjezd, navíc s tříbodovou příchutí.
Motor vs Havířov
Zápas s Havířovem připadl na všední den a příjezd větší skupinky hostů, kteří vždy tomuto špílu přidali na zajímavosti, se tak neočekával. Před začátkem proběhnou už tradiční přípravy jako vyzvednutí vlajek a megafonu, kdy se opět dokonale nasíráme „důležitostí“ jednoho z pořadatelů, který nás odmítá pustit pro naše vlastní věci. Holt „dej blbci funkci“.. Důkladně si tak prohlédneme útroby zimáku, nachodíme zbytečné metry navíc až se konečně ocitáme v nejhlasitějším sektoru Budvar arény. Kotel je dnes oproti předchozím zápasu dost prořídlý a kotelníci si tak užívají luxus v podobě volného místa kolem sebe. I když v tomto případě by se každý určitě radši mačkal.
Fandění je od začátku hodně slabé, pravá strana kotle je dnes totálně mrtvá, jaký na tom má podíl to, že pod ním chybí jeden z tradičních spíkrů lze jen hádat. Zda bylo ospalé počasí, nebo většina fanoušků ztratila hlas v zápase s Duklou, těžko říct, ale první třetina se odfandí hluboko pod naše možnosti a bylo to zatím to nejslabší, co jsme doma předvedli. O přestávce je tak venku k slyšení spoustu stížností, že dnes to za nic nestojí. Zdravé naštvaní atmosféře viditelně pomohlo a od druhé třetiny už je to o poznaní lepší. Probouzí se také okolní tribuny a v hale opět panuje atmosféra, na kterou jsme zvyklí a která je poslední roky naší ozdobou.
Hráči na ledě přejímají otěže zápasu, góly v síti soupeře zvedají hlasitost ještě o kousek výše, přesto to dnes není žádná fanouškovská hitparáda . Pokud by dnes byl soupeř na tribunách, bylo by to jistě o něco lepší. Do sektoru pro hosty ale zavítali bohužel pouze dva fanoušci AZetu, kteří zápasu pouze přihlížejí. Hrdinou zápasu se stává mladý Kondor, který si připisuje hattrick a ukazuje tak naplno svoje hokejové umění. Zápas končí vysokým vítězstvím Motoru, během děkovačky jsou vyvoláni všichni střelci zápasu, inviduálně se také rozloučíme s Ondrou Bláhou a balíme svá fidlátka. V přístupu do skladu nám tentokrát žádný strejda v zeleném nebrání a my tak můžeme v klidu zakončit další domácí zápas. První čtvrtina ligy je za námi, z fanouškovského hlediska jsme opět její ozdobou. Hřejeme se na výsluní výjezdové tabulky, domácí zápasy byly v drtivé většině fanouškovsky také povedené…jen tak dál, Motoráci!
Ať žije Motor!
Napsat komentář