První domácí zápas v novém roce odstartoval šlágr s lídrem tabulky z Mladé Boleslavi.

Po výjezdu do Ústí nad Labem si skupinka fanoušků dopřává pár hodin spánku a ihned další den před zápasem s Boleslaví se schází, aby připravila nějakou tu prezentaci.  Díky domluvě s vedením, která je opět bezproblémová poté v pondělí hodinku před otevřením haly pro ostatní fanoušky rozmisťují lesklé fólie a vlaječky na sedačky v kotli.

Zbývající čas do zápasu pak krátí diskuze v bufetu, kde je z části probíráno i vystupování některých fanoušků na diskuzních fórech a sociálních sítích. Jestliže to vypadá, že tento rok vyhrajeme výjezdovou tabulku, pomyslnou tabulku konfidentů a moralistů bychom nejspíše také ovládli. Smutné.

Chvilku před začátkem utkání doráží do svého sektoru také hosté. Na poměry první ligy dorážejí v pěkném počtu, ovšem jimi udávaný počet 150 fanoušků je hodně nadsazený. (viz.foto) Ihned o sobě dávají vědět pokřiky a také zdravením směrem k nám.

Zatímco vrchní část sektoru domácích se k nějakému zdravení nemá a raději by se věnovala podpoře svého klubu, který v té chvíli přijíždí na led, jindy neaktivní dolní část kotle toto dálkové kouření penisů oplácí stejnou mincí. Opravdu mě zarážejí pohledy některých lidí v kotli, kteří by nejraději propíchli pohledem všechny ostatní, kdo tento zvyk (který je nejspíše český unikát) neuznávají. Pokud někdo neuznává pyro na stadionu a ostatní podobné věci – respektujeme to. Tak by bylo na místě, aby určití lidé respektovali to, že podobné věci nebudeme zase provádět my. Ono se nejspíše nestačí pozdravit před zápasem osobně, ale je třeba zmanipulovat i ostatní lidi, kteří se ani se soupeřovými fans neznají. „Rivalita? Co to je?“

Zápas pod dohledem české televize začíná, ještě před úvodní buly míří ke stropu za potlesku tribun, dres legendy Mizery. Po odehrané minutě míří nad hlavy připravená prezentace. V kotli se tak objevují červené a modré lesklé fólie doplněné o bíle vlaječky, které měly znázornit nápis AC. Bohužel, vlaječky svůj účel nesplnily a nápis AC je nečitelný – poučení pro příště.. Vše doplňuje nápis „Legenda od slepého ramene“.

Utkání se nese v duchu retro a tak hráči jak Motoru, tak Boleslavi nastupují v historických dresech.  Historický nádech se snažíme držet i my, a tak se halou nesou pokřiky „Ólé AC Stadion“ apod. K atmosféře přispívá i sektor hostí, který vyvěšuje jedno prostěradlo  a transparent. První třetina končí nerozhodně 0:0.

Původně měl od druhé třetiny viset pod sektorem místo vlajek transparent, vzpomínající na zesnulého fanouška, ovšem náhlé úmrtí pana Guta, kterého si hala připomene minutou ticha právě v tomto utkání se situace mění a tak si na Vojtu společně i s transparentem zavzpomínáme při sobotním utkání s Havířovem.

Během druhé třetiny vstřelí Boleslav 2 góly, přesto to nějaký větší vliv na fandění nemá. To paradoxně upadá během posledních minut utkání, kdy je stav na ledě stále otevřený a hráči bojují o vyrovnání. V tuto chvíli je kotel zcela mrtvý a mnoho fanoušků  se zabývá vším jiným jen ne fanděním.  Přes tři a půl tisíce diváků tak zápas dosleduje v celkem komorné atmosféře.  Jestliže hráči prohráli na ledě, tak i my na tribunách jsme minimálně poslední třetinu prohráli (a to hlavně sami se sebou).

Nezbývá než doufat, že místo řečí na internetu začne většina fanoušků svůj klub opět podporovat hlasivkami na stadionu jako tomu bylo na začátku sezóny, protože tohle je z naší strany slabota…