Po zápase se Šumperkem máme nečekaně dlouhou pauzu, protože se vyjímečně nehraje hned v pondělí, ale až ve středu na ledě Třebíče. Na tento výjezd bych se před rokem hodně těšil. Ale letos tamní fanouškovská scéna hodně upadla, jestli je to pouze výsledky jejich hráčů na ledě nebo jsou zatím i jiné příčiny nevím.

Nakonec se nám podaří naplnit dva tranzity, takže panuje celkem spokojenost. V den zápasu, když skončím ve škole hned razím společně s kolegou vyzvednout tranzity a společně jedeme nabrat zbytek posádky. V Třeboni nabíráme posledního člověka, něco nakoupíme v místním Penny a vyrážíme. Cesta probíhá v klidu a za necelou hodinku a půl jsme před Třebíčí, kde už na benzínce hlídkuje jedno policejní auto. Po příjezdu do Třebíče zaparkujeme klasicky pod zimákem, vyjdeme obrovský kopec, nakoupíme lístky, zpozorujeme ,,spoustu tajných“, kterých je asi 6 a míříme zaujmout svoje pozice na tribunu za bránu.

U vchodu je ochranka, která nás pečlivě šacuje dokonce šahá fanuškům až do bot, i přes tuhle skutečost se nám daří pronést pyro, prostě když budeme něco chtít pronést, proneseme to téměř vždy. Co se bohužel nedaří pronést, je tyč na vlajku, která je nám zabavena s tím, že uvnitř haly je zakázáno vlajkami mávat. Po příchodu k sektoru mě zarazí počet přítomných těžkooděnců. Vypadá to, jak když má společně s námi dorazit Lech Poznaň.

Když se z toho vzpamatuji, tak zase vidím to, co mě především na výjezdech v Třebíči hrozně štve. Za bránou se nás schází něco přes stovku, ale zase jsme roztroušeni po celém sektoru, snažím se s tím něco dělat, ale s někým prostě nehnete….. Pověsíme vlajky a pod sektor se s megafonem staví nová tvář, která zatím speakrovala pouze na juniorce. Hned od začátku lidi hecuje a nezní to vůbec špatně. Halou se nesou krásně naše chorály a pokřiky. Škoda jen, že nám chybí buben.

V 16. minutě dáváme první gól a v sektoru se rozhoří jedna hyrošima. Přítomní policajti hned začínají sektor hostů natáčet. Do konce třetiny přidáme další dva góly, tažek do kabin odcházejí naši borci s tříbrankovým vedením. O přestávce hlídáme vlajky, ale nic zajímavého se neděje. Během druhé třetiny se daří držet fandění pořád na dobré úrovni, jen je škoda, že se nezapojují všichni, ale na to už jsme (bohužel) zvyklí. Naši borci přidávají další branku a vypadá to na poklidný zápas.

Ale to by nebyl náš Motor, aby z toho ještě neudělal drama. Třebíčtí ve druhé třetině sníží na 4:2 na konci druhé třetiny přidává klid na hokejky gól z hole RHS TY VOLEEEE (čti Petr Kolman). O přestávce jdeme ochutnat místní speciality, po minulém zklamání z vařené klobásy jdeme tentokrát pod domácí sektor, kde je v nabídce klobása grilovaná. To je panečku hned o něčem jiném. Hodně masová, s chlebem kolik chcete a docela dobrou hořčicí. Jen škoda, že je poměrně nevýrazné chuti a chybí mi křen. 7/10

To už začíná třetí třetina, ve které zapojujeme nový chorál, který se parádně nese halou, přesně něco takhle razantního jsme potřebovali, paráda. Nečekaně vypovídá služby megafon, i přesto speaker neskládá zbraně a pořád nás hecuje. Kluci na ledě dostávají dvě branky a na ledě se schyluje k dramatu. To už se k větší aktivitě na tribunách probouzejí také domácí, jejichž aktivní jádro tvoří klasický kotel za několika vlajkami. Po celý zápas fandí spíše průměrně, na hlasitosti přidávají až v posledních minutách.I přes velký tlak domácích končí zápas šťastným koncem a Motoráci si společně s hráči mohou vychutnat další tříbodovou děkovačku. Pozdravíme Ondru Bláhu, který zachytal parádně, sbalíme vlajky a odcházíme.

Venku už na nás čekají těžkooděnci, kteří se nás ihned ujímají. Po cestě k autům má tak každý přiděleného osobního čerta, takhle bezpečně jsme se necítili opravdu dlouho. Odjezd z Třebíče si ještě zpříjemňujeme návštěvou místní zříceniny, po které následuje nesmyslná buzerace se strany strážců zákona, kdy jsou nám opsány občanky a celá posádka je bedlivě natočena na kameru. Cesta zpět utíká velmi rychle, kdy se posádka baví skládáním rapových textů, kdy především dnešní spíkr vyniká svými freestyly. Do naše krásného města dorážíme chvíli po 11 a rozcházíme se do svých domovů.