Kdo je v první lize naším největším rivalem je po vzájemných zápasech více než jasné. Los letos nabídl dvě stejné „Jihlavské“ soboty a přichází ta první Na zápas s Duklou opět vycestovalo obrovské množštví Motoráků. Oproti minule se počet výjezdníků snížil, i přesto ale vyráží na Vysočinu znovu vlak plný natěšených jihočechů a také nespočet automobilových posádek.

Než se však většina z nich dává na cestu, autobus, který má stejný směr na ní už dávno je. Než se tedy dostaneme k průchodu turnikety, odbočí naše vyprávění pár větami k této nejméně početné posádce.

Hodinu před polednem balíme na zimáku věci a skládáme se do busu. Po cestě si děláme tentokrát jen málo zastávek, z níchž jednu okořenil například skvělý nápad – umístit dělobuch do exkrementu. Když pak chudák řidič odstraní poslední zbytky hnědých smraďochů z čelního skla, zahajujeme poslední fázi v podstatě krátké cesty. Na benzině těsně před Jihlavou čeká policejní anton, k našemu velkému podivu nás však nepronásleduje, krátce po poledni pak vyskakujeme uprostřed náměstí, posíláme řidiče k zimáku a jdeme na oběd. Po cestě zkoumáme místní památky, kupříkladu původní McDonalds z 15. století, který je dominantou historického centra. V první hospodě by pro nás nenašli místo ani kdyby byla komplet prázdná, ale směrují nás ke konkurenci a zde konečně hodujeme na místních specialitách. Také mezitím kupujeme lístky, naší pozornosti neujde fakt, že už dlouho před zápasem se to ve městě hemží příslušníky b.s. Když pořídíme u kasy, z dálky už slyšíme řev vycházející zdola od nádraží. Jdeme pro ostatní a následně zpět na zimák.

U turniketů procházíme velmi důkladnou kontrolou, i přesto však pronášíme vše, co bylo v plánu. Vcházíme do již zaplněného horního sektoru a po zkušenosti z minula se raději přesouváme dolů, kde je podstatně volněji a zde věšíme vlajky. V tu dobu teprve končí rozbruslení, Motoráci jsou však nedočkaví a rozjíždějí první chorály. V reakci na to si spíkři musejí zkrátit čekání na zápas a snaží se dav trochu krotit, ne však zcela úspěšně.

Za zmínku stojí fakt, že pořadatelská služba prošla od minule výměnou za původní týpky v reflexních vestách, kteří si sebou mimo jiné přivedli i psy. Jeden z nich má na sobě bundu „ACAB“, velmi zajímavé. Jsou také posíleni o už výrazně lépe oděné sekuriťáky, se kterými jsme měli tu čest již v Třebíči.

Zaplňuje se také zbytek stadionu a s ním i domácí kotel, ten je zaplněn velmi dobře. Čeká se na zápas, panuje napjatá atmosféra, oba tábory si zařvou k situaci svoje. Pak už se potemní Horácký zimní stadion a  hráči vjíždějí na led a za skvělé atmosféry a světlel několika kusů pyrotechniky jak z domácího, tak z hostujícího kotle, následně je však tento moment zkažen…

Z kotle domácích troubí král Théoden a svolává jezdce Rohanu a vůbec si nevšímá, že přišel na hokej a nikoliv do širé brázdy. Možná jednou přijde den, kdy podobné hloupé „pomůcky“ vymizí ze stadionů, ale dnes to nebude! Příšerný zvuk tedy kompletně degraduje tento moment a stadion se rozsvicuje. Poté se domácí ještě prezentují konfetami, které jsme, mimochodem, měli také sebou, nakonec jsme se je však rozhodli nechat v autobuse, ještě že tak…

Do začátku zápasu zbývají sekundy a kotle sa starají o skvělou kulisu, která panovala v podstatě celou první třetinu a nic tomu neubral ani fakt, že jsme dostali gól a prohrávali. K první periodě v podstatě není co víc vykládat.

O přestávce se po vystátí dlouhé fronty dostáváme jak jinak než ke klobáse, která dnes chudák doplatila na to okolo: Klobása z grilu výrazné, dobré chuti a dobrým podílem masa. Bohužel však jen s betonovým rohlíkem a bledou hořčicí, škoda. To vše za Baťovskou cenu 49,-. 5/10     Zahřejeme se, jak to jen jde a vracíme se na značky. Pozorujeme, jak domácí chystají optickou prezentaci, zatímco sami bohužel žádnou nemáme.  Domácí se odprezentují již před začátkem druhého dějství:

Nyní k fandění : postupně začínáme prohrávat a to se projevuje na výkonu hostujících fanoušků. Repertoár se sice nijak neomezuje, avšak postupem času se ukazuje, kdo chodí doma do sektorů „D“. Zejména pravá strana (při pohledu ze shora) by dnes zasloužila nakopat do pr****. Čest vyjímkám. Opět si velká část fanoušků myslí, že puk dotlačí očima do brány a opět je to podprůměr z naší strany. Při pohledu na kuňkající výletníky je mi do breku. Takové množství lidí tu halu musí zbořit a domácí pro ně nemohou být zdatným soupeřem, opak je však pravdou a domácí jsou nyní soupeřem více než zdatným. Být jimi, tak si však kecy o výhře v hledišti nechám na jindy, dnes nám sice nesekundovali tak, jako většinou, ovšem o nějaké naší porážce nemůže být vůbec řeč. To že se pak dokonce vyjadřují k úbytku našich výjezdníků mě už nechává kladným. Mimo to se po každém z našich gólů rozbliká nějaké to strobo.

Svojí reputaci už nedokážeme napravit ani ve třetí třetině. Jediné, na co se zmůže masa příznivců Motoru je užít si svou specialitu – ke konci třetiny opět metají na led, do sekuriťáků a do plexiskla vše, co mají po ruce, hlavně tedy místní pivo, které je však dobré asi opravdu jen k tomu.

Některé pokřiky a chorály dnes byly výrazné, přesto to však byly spíše výkřiky do smutné tmy. Minule jsme vyhráli, co? To se to fandilo. Fanoušci Motoru sledují, jak Jihlava vyhrává tento zápas. A dobře jim tak. Tak, jak to chceme po hráčích, sami si v hledišti sáhněme na dno sil, pak mluvme. Jsme a jsme nafouklá mediální bublina, když se Motoru nedaří, polovina z nás stojí a drží hubu. To jsou ti slavní Motoráci? Je mi líto, že hráči nemají také svoje reporty a tam nehodnotí výkony nás, fanoušků. Možná by se mnohým z nás rozsvítilo. Možná by Motoráci zase řvali z plných plic a možná bysme pak neměli po zápase, na kterém jsme nechali vše, sílu řešit sračky typu kdo má jak barevnou bundu, kdo patří k rychlým šípům, Franta zfackoval Pepu, nemáme lajvstrým a na hajzlu je fronta…

Jakožto část děkovačky odpalují Jihlavští několik rací, také Motoráci nezůstávají pozadu a rozblikávají znovu sektor, přičemž postupně odpalují dvě hyrošimy. Pokřikem “ Jedině Motor “ se pak loučíme s hráči. Na stadionu a v jeho okolí se toho pak stalo spoustu, policisté se hemží parkem, uhánějí městem a nastává vskutku docela chaos. Nechci se k tomuto dění více vyjadřovat, ale co víc je rivalita, než tohle?

Tak vzhůru vstříc lepším zítřkům, hlavně v hledišti.

Jedině Motor!