Motor dokázal v mrazivém prostředí urvat ze dvou zápasů jedno důležité vítězství a vrací tak výhodu domácího prostředí na svou stranu.

Oba zápasy provázela bouřlivá atmosféra, kterou vytvářelo několik stovek fanoušků okřídleného M. V Benátkách se také zásluhou několika desítek fanoušků na pár hodin pozvedla úroveň nočního života..

Po delší době se naskytla fanouškům možnost vycestovat za Motorem na dvoudenní výjezd, neváháme proto ani vteřinu a rozhodujeme se vycestovat společně autobusem. Ten se sice nedaří naplnit celý, počet nutný k vypravení busu je ale naštěstí dostačující. V nedělní poledne se tak necelá třicítka fanoušků vydává směr Benátky.

Do cílové destinace doráží posádka se značným předstihem, to už je na místě mikrobus fanklubu a také pár aut s jihočeskými SPZ. Po rychlém ubytování a nákupu lístků, vzhledem k poměrně dlouhým frontám a důkladným prohlídkám u vstupu, vynecháváme tradiční předzápasové pivo a míříme do sektoru pro hosty. No, pro hosty… vzhledem k tomu, že do Benátek přicestovalo obrovské množství aut a fanoušci se symboly Motoru se trousí na zimák po desítkách, dal by se za sektor pro hosty označit spíše domácí „kotel“, který je oproti Jihočechům ve značném oslabení.

Oproti minulým zápasům, které jsme na Benátské půdě absolvovali je na první pohled jasná změna místní ochranky a posílení policejních složek. Tradiční děduly či studenty v zelených vestách nahradila profesionálně vypadající security agentura, se kterou jsme měli tu čest se blíže potkat v Liberci během play off v roce 2012. Hlídači ve žlutých bundách se snaží být aktivní ihned od začátku a zakazují vyvěšení vlajek na zábradlí. Bohužel pro ně, fanoušci jejich zákaz ignorují a sektor tak zdobí početná vlajkosláva. Nutno podotknout, že od této chvíle je ochranka maximálně v pohodě a žádná „buzerace“ z její strany neprobíhá. Od minulého zápasu proběhla také „inovace“ budky pro videorozhodčího, s takovouto výbavou by se místní neztratily ani v „enejžel“…

Do začátku zápasu se tribuna zaplní téměř do posledního místa, hostující fanoušci zabírají její dobrou polovinu. Přesný počet hostů bohužel nejsme schopni udat, nicméně pořadatelé i domácí fanoušci podávali info o 500-550 Motorácích, naši hráči tak i další zápas série odehrávají v domácí atmosféře.

Sektor je po celý zápas dirigován klasickým spíkrem, bohužel po první třetině vypovídá svou službu megafon a organizace fandění je tak více náročná. I přesto se fandí kvalitně, nejaktivněji se do podpory Motoru zapojuje spodek sektoru v okolí bubnů. Stejně jako v Jihlavě se celý sektor zapojuje alespoň do společného tleskání a v místní plechárně je to pořádný rachot. Po celý zápas vlaje nad hlavami několika fanoušků pár mávacích vlajek, které tak jako jediné zastupují naší optickou prezentaci,  choreo jsme nevezli žádné.

Zápas provázený plno emocemi zvládají s mírnou podporou pruhovaných lépe domácí hráči a my tak můžeme jít objevovat krásy místního nočního života. Po nezbytné večeři se většina Motoráků přesouvá do Rachoty. Naštěstí ne do rachoty s malým „r“ ale do baru s názvem Rachota, který během nedělní noci představuje téměř jedinou možnost zábavy. Slečna za barem je ze čtyřicítky rozjařených fanoušků evidentně nadšená a s kyselým úsměvem servíruje fanouškům nejrůznější tekuté pochutiny až do ranních hodin, někteří mezitím zdobí město samolepkami.

Po celou noc nám také dělá společnost několik aut PČR, kteří bedlivě pozorují každý náš krok. Aby se páni v uniformách během noční šichty jen nenudili v autech, rozhodli jsme se je zapojit do známé a oblíbené hry „na babu“. Bohužel strážníci nejspíše neznají pravidla a po prvních zrychlených krocích fanoušků bandu zastavují a s výhružkami posílají zpět na hotel, kam nás samozřejmě nezapomenou opět doprovodit.

Druhý hrací den si dvacítka mladíku krátí nejrůznějšími způsoby, jedním z nich byla návštěva místního zámku. Po celý den se ve městě potkávají fanoušci z jihu Čech a v poklidném městečku je tak neobvykle živo. Vzhledem k malému kulturnímu vyžití nakonec většina dvoudenních výjezdníků krátí čas do začátku zápasu opět v místních nálevnách.

Čtvrtý zápas série je stejně jako ten předchozí zahájen hymnou, což u nejednoho fanouška vyvolá mírnou nervozitu. Přeci jen jsme pokaždé, co hrála hymna zatím prohráli…I když přicestovalo o něco méně fanoušků než v neděli, sektor je opět skvěle zaplněn a od první minuty naplno fandí. I když je na některých jedincích znát únava hlasivek, na vytvoření domácí atmosféry to bohatě stačí. Stejně jako v minulém zápase vypovídá po první třetině megafon, zdejší zima mu nejspíše moc neprospívá.

Dění na ledě je opět vyhrocené, což má za důsledek, že na hrací ploše končí, stejně jako během třetího zápasu plno pet lahví a dalších předmětů. Repertoár fandění je díky výrokům rozhodčího a hře více jak 8 minut ve třech hráčích ve druhé třetině dlouho omezen a halou se tak častokrát nese bouřlivé „hoši bojovat!“. Motor dlouhé oslabení skvěle zvládá a fanoušci si tak zase mohou naplno prozpěvovat o tom, kdo je náš šampión či si společně zaskákat za ramena

Za dvoudenní vytrvalou podporu se hráči odměňují nejsladším způsobem, to když 18 vteřin před koncem rozhoduje zápas gólem David Kuchejda. Vítězný okamžik je oslaven několika stroboskopy, od nějakých větších pyro srand bylo vzhledem k velkému množství security a četníků raději upuštěno.  S hráči si navzájem zatleskáme, naposled bouřlivě zaskandujeme a míříme zpět do milovaného města.

Výjezd do Benátek rozhodně nezklamal a proměnil se ve skvělou dvoudenní párty. Další zápas je na programu už ve čtvrtek, takže všichni zimák, dohnat Motor za třetím vítězstvím v sérii!

Ať žije Motor!