První polovinu sezóny jsme zakončili výjezdem do Havířova.

Už před sezónou jsou Havířovští fans zařazovány mezi TOP tábory, které budeme v první lize potkávat. Svůj výjezd u nás zakončují pokřikem „Kolik vás bude ve Slezsku?“. Sami jsme byli zvědaví kolik nás bude..

Bídné výkony na hřišti, obrovská vzdálenost a navíc všední den.  Zdálo by se, že mnoho důvodů proč vycestovat by se nenašlo, to však neplatí v našem případě a my jsme plně rozhodnuti, do Slezska vycestovat v co nejlepším počtu. Spoluprací s fanklubem se poté daří věc téměř nemožná – naplňuje se bus.

Ve středu tak v dopoledních hodinách vyráží 44 fanoušků od Budvar Arény směr Havířov. Zdlouhavou cestu trvající přes 6 hodin si krátíme přestávkami na benzínkách, na odpočívadle u dálnice se nám opět naskytuje možnost přivydělat si nějakou tu kačku hazardem. S kapsami narvanými vyhranými penězi poté okolo půl 6 dorážíme před havířovský zimák.

Zde se nás ujímá securitka a navádí nás do sektoru pro hosty. Vstup do sektoru je od ostatních oddělen ploty, navíc je přítomno i četnictvo. Už při vstupu máme možnost spatřit onu obávanou Havířovskou zvěř, kterou tvoří pětice 14- ti letých kluků, hrozící nám pěstičkami a slídicí okolo našeho sektoru.

Vyvěšujeme čtveřici vlajek, ochutnáváme místní pivo a netrpělivě vyhlížíme začátek zápasu.  To už jsou kousek od nás opět přítomny místní děti v bundách HZ a hoperských kšiltovkách . Vlajky bedlivě střežíme, omladina se ale k ničemu nemá  a když si je chceme na památku cvaknout do deníčku, mizí za zbytkem zvěře do svého sektoru. Bohužel pro ně tak žádné šáliky, které by mohli ukazovat na fb z našich krků nemizí.  Pokud je toto důvod neustálých nul hostů v Havířově, tak výborně zapůsobila internetová image HZ, kterou ve svých reportech vytvářejí. Jak je to o tom psovi, co štěká?

Zápas začíná, v hostujícím sektoru se nakonec schází 54 fanoušků Motoru – tolik nás ve Slezsku bylo.  Havířovští spouštějí na začátku svůj známý chorál a v místní hale, která má výbornou akustiku je to opravdu řev.  Spouštíme také my a na náš počet je fandění celkem dobré. I po náročné a zdlouhavé cestě fandí naplno celý sektor. Support je veden speakrem, který je doplňován jedním bubnem, k tomu všemu vlajou střídavě 4 vlajky na tyčích. Na ledě jde Havířov rychle do vedení 2:0 a hala bouří. Domácí kotel se prezentuje balónky a igelitovými pásy. Motor na konci třetiny snižuje na rozdíl jednoho gólu. Přestávku si poté krátíme zkrášlováním wc samolepkami. Kuřáci jsou schlazeni hozenými pivy ze strany domácích.

Po zbytek zápasu vytvářejí domácí bouřlivou atmosféru, kdy se častokrát zapojuje celá tribuna, která dohání to, co chybí v celkem prořídlém domácím kotli. Na ledě je to z naší strany opět nemastné/neslané a domácí celek se dostává do vedení už o tři góly. I přes nepříznivý stav se snažíme fanděním bavit a třetí třetinu zkoušíme především nové věci. Motor sice vstřelí ještě jednu branku, přesto venku opět prohráváme, tentokrát poměrem 4:2.

Hráčům opět sdělíme, že vždycky budeme s nimi a odebíráme se do autobusu. Následuje poklidná cesta do Budějc, kdy většina posádky pospává či řeší velikost pohlavních orgánů určitých živočichů. Tento rok stojí výjezdy opravdu za to, i když očekávat na nich výhru Motoru je už spíše zbožné přání.

Zítra všichni na dorost a v sobotu opět na Áčko dohnat kluky za důležitými body.

TO MY JSME MOTOR!