Cesty osudu jsou nevyzpytatelné, často nás zavedou do končin, ve kterých jsme se neviděli ani v tom nejhorším snu a právě z těchto končin se ve středeční deštivé odpoledne vydávám na Kladno, kde hraje můj milovaný Motor.

Po cestě si dáváme střídavě echo s posádkou tranzitu, kde nejspíš o zábavu není nouze, ostatně jako vždy. Mě mezitím zabavuje výhled na ubíhající krajinu, zpěv ptáků sice nahrazuje neustálé lamentování báby nad tím, že lidi neumí zavírat dveře, ale i tak se ve vší spokojenosti sunu směrem do hlavního města.

Než přijedu do Prahy, kde je můj přestup, staví vlak ve středočeském Berouně a dá mi tak vzpomenout na jeden z výjezdů, který byl prostě parádní. Přímo v Praze také zahlédnu tři Ústečáky mířící do Edenu. I kdyby na mě zavolali orgán, tak jako na nás byl zavolán v Ústí, dnes by si na mě nepřišli, mám totiž spoždění a tak rychle přebíhám z nádraží na nádraží a nasedám do natřískaného vlaku směr Kladno. V cílové destinaci vyskakuji z vlaku, z lenosti pochopit zdejší hromadnou dopravu nastavuju GPS na mobilu a utíkám směrem k zimáku, kde už by na mě měl čekat kolega a předat mi lístek. Těžko říct, jestli spocený, nebo promoklý dobíhám k pokladnám, kde přešlapují fanoušci ve frontách na lístky, Motoráci bohužel tvoří velkou část z nich.

Tak 5 minut po začátku se do sektoru hostí skrz nulovou kontrolu ještě trousí poslední zbytky jihočechů a velmi slušně jej zaplňují. Celkově jsme nakonec napočítali 86 hlav. Asi nás bylo víc, ale čert to vem. Na zábradlí dnes visí pouze skupinové vlajky (B12, SB, BD, B3Fanatics a nahoře Praguemotorfans), dotáhli jsme také 4 malé mávačky, které jsou celkem hojně užívány. Sektor pod taktovkou klasického spíkra vytváří velmi dobrou kulisu.

———————————————————————————————————————————————

Autobusový výjezd do Prostějova 17.10.2015

Stejně jako do Šumperka či Havířova, vypravují Motoráci autobus na daleký venkovní zápas Motoru. Tentokrát padl los na destinaci jménem Prostějov. Chceš jet s námi? Neváhej a přihlaš se na mailu info@motoraci.cz

Cena výjezdu se bude odvíjet od počtu přihlášených fanoušků, čím víc nás tedy pojede, tím levnější výjezd pro každého Motoráka!

Odjezd od BA ve 12:00

———————————————————————————————————————————————

Motor postupně inkasuje. 1, 2, 3 : 0 teď svítí na tabuli v náš neprospěch. Jednu z oslav domácích gólů rozsvítí stroboskop, který bliká snad půlku třetiny. Kde to kupujete? Někdo by řekl, že atmosféra šla v tu chvíli dolů, ale tentokrát ne! Motoráci si jedou pořád svou, jako by jim výsledek nevadil. Tak to má vypadat! Později je jim toto gesto oplaceno a dotahujeme se na 3:2, Motoráci bouří, chtějí ještě jeden, zatímco domácí jsou nějak ticho, na jejich obhajobu ale třeba podotknout, že ani za stavu 3:0 to nebyla žádná hitparáda. Abych se k nim nemusel později příliš vracet, řeknu tolik: Domácí mají velký, početný kotel za bránou, občas někdo rozeřvává ze středu kotle, nebo tam máchá rukama, nevím, ale stabilně tam nestojí, což by měl. Mají asi pětici malých mávaček, které také použijí docela často, ale to je asi tak všechno, jinak zklamání.

O přestávce si vyjasňuji s posádkou tranzitu některá jejich hlášení a nestačím se divit. Tato zvěrstva se do reportů snad ani nepíšou. Také samozřejmě chutnáme klobásku: Docela velká, lehce pikantní, s podílem masa to asi taky nebude až tak zlé, chleba kolik chceš. Celkový dojem degradoval obrovský koláč hořčice a do něj plesknutá klobása. Dokonce i megafon se v ní vykoupal. 7 z 10 možných.

Druhá třetina byla v našem podání skvělá. Skáčeme za ramena, zvedáme ruce, chorál střídá chorál, když trochu uvadáme, spíkr to hecne hořčicofonem a jede se dál. Výjezdová sestava dnes byla z části novicovská, spoustu lidí jsem viděl poprvé, ale i když třeba neuměli chorály, snažili se a za to jim tleskám vestoje! Stejně tak klasickým kotelníkům, kteří se dnes o to víc snažili a celkově jsme vytvořili skvělou atmosféru. Plexi před námi se čím dál víc mlží, celý zápas je však stíráno přítomnými stěrači.

Třetí třetina probíhá ve stejném tempu, střídavě se bojíme odskočení soupeře nebo požadujeme vyrovnání. Pak si bere puk na hokejku Lukáš Žalčik a parádní střelou vymetá pavučinky v růžku Mensatorovy branky. Výbuch. Absolutní šílenství, nápoje létají vzduchem, fanoušci si skáčou na hlavy, někdo ze mě rve mikinu, někdo triko, nejdřív letí přes zábradlí bubeník, za ním sedačka, hráči na ledě se válí po sobě.. Docela se divím že v ten moment někoho netrefilo. Po chvíli absolutního chaosu se sektor skládá zpátky a dožaduje se ještě jednoho gólu. Mezitím přichází jeden sekuriťák, kterému se nelíbila ta sedačka, za ním druhý, který zakazuje spíkrovi mít nohu přes zábradlí. Když je ale poslán v řiť, vrací se mezi ostatní kluky v zelených vestách a něco na ně hudruje, ti ho ale mají očividně těžce na párku. Nutno říct, že až na tohoto trotla jsou sekuriťáci celý zápas v pohodě. Dnes před sektorem ani není kamera. Přichází nějaká vyloučení a zbytek zápasu probíhá spíše v duchu pokřiků o gólech nebo o bojování. Také častujeme domácí pokřikem „Kladno žere psy“. Ke konci ještě přichází naše přesilovka, ale základní hrací doba končí.

Prodloužení skončilo snad ještě, než začalo. Přichází gól a Motor vyhrává, propukají oslavy. To by zápas.. Bylo to 3:0, ale nevzdali jsme to my, ani hoši na ledě a to je kurva ten Motor! Tak co, odborníci, internetoví trenéři, kde jste? Hráči na ledě si vymění pozdravy v podobě podání rukou a my si za malou chvíli užíváme dvojitou děkovačku, kterou osvítí pár červených rací, balíme saky paky a odcházíme.

S tranzitovou výpravou se ještě svezu k Tescu, které je kousek od nádraží, naposled zhodnotíme dnešek a pak už se rozloučíme. Dlouho sedím na nádraží v Kladně, přemýšlím nad nesmrtelností brouka ale třeba také nad sobotním velkým zápasem s Duklou. Motoráci, musíme do toho dát všechno, chápete? Všechno! Tak v sobotu!