Tři dny v Bavorsku, aneb Bayern Mnichov vs. Liverpool – věděl jsem, že ke kulatým narozeninám bych si přál místo věcných darů nějaký nevšední zážitek. Když pak los Champions league určil, že se můj oblíbený Liverpool utká s mnichovským Bayernem, neváhám. Drahá polovička mi jako dárek pořizuje vstupenky a nezbývá, než se tedy těšit na něco vskutku nevšedního.
V úterý nás na domácí půdě čeká poslední zápas základní části a právě k tomuto, zřejmě vyprodanému souboji o druhé místo v tabulce, jsme pro vás k prodeji připravili v pořadí již 12.sérii samolepek a také zbrusu nový fanzine!
(Klikni na obrázek pro zobrazení v plném rozlišení)
V prvním čísle nového tišteného fanouškovského občasníku naleznete kromě obsáhlého rozhovoru se členem skupiny Prague Motorfans také ohlédnutí za oslavami 90 let Motoru, lehce přiblížíme fanouškovskou scénu na hokeji v italském Miláně, nebo zavzpomínáme na bojkot fanoušků proti trenérovi Bokrošovi v roce 2008. V neposlední řadě se Motoráci mohou dočíst o aktuální hokejové kariéře bývalého kapitána Josefa Straky, kterého jsme v rámci prvního čísla také krátce vyzpovídali.
Vydání vlastního fanzinu je pro nás zcela nová zkušenost a záleží pouze na vás, zda tuto aktivitu udržíme i do budoucna, nebo upadne v zapomnění. Časopis je tvořený fanoušky pro fanoušky, proto je prostor pro to, podílet se na jeho obsahu otevřený komukoliv z vás. Ať už formou glosy, reportu nebo třeba jenom za pomoci fotografií. Kontaktovat nás můžete na e-mail info@motoraci.cz
Jak fanzine, tak samolepky, jsou vyrobeny v omezeném množství, proto s případným nákupem příliš neotálejte. Veškerý zisk z prodeje putuje už klasicky do choreofondu a na rozvoj dalších fanouškovských aktivit a předmětů.
Výsledky klubu jsou letos jako na houpačce, sérii výher střídají prohry s týmy ze spodních pater tabulky a naopak. Podobný průběh je pak i na tribunách nejstaršího hokejového chrámu na území České republiky. Začátek sezóny byl ze strany nás, fanoušků, už tradičně povedený. Rekordní účast na pochodu dávala tušit, že i letos bychom měli být ozdobou první ligy. Jako mávnutím kouzelného proutku se ale náhle vše obrátilo a zápasy, potažmo výjezdy, na které bychom mohli být jako tvůrci atmosféry v probíhající sezóně právem pyšní, spočítáme na prstech jedné ruky.
Už v Budějcích je mi jasné, že žádná výjezdová sláva to asi nebude, ale i tak se naše partička nasouká do jednoho auta a výjezd je zahájen.
Je to ostuda, ale je to tak. První sobota v říjnu znamenala také můj vůbec první letošní výjezd. Dojezdová vzdálenost do Třebíče je sice vtipná, ale co je doma, to se počítá. Ostatním by asi bylo k smíchu, kdybych report uvedl obligátní větou typu „Skládáme lidi do aut / nedaří se nám vypravit autobus“, protože vyjet jsem se rozhodl někdy v poledne v den zápasu. Při zaškrtávání volebního lístku v zajetí toaletní mísy mne totiž nečekaně přepadl pocit nejen občanské, ale i fanouškovské důležitosti a přes počáteční váhání tedy nakonec vyrážím společně s ostatními.
Už nějakou dobu jsem si pohrával s myšlenkou zajet se podívat na nějaké zahraniční utkání větších rozměrů co se týče historie, tradice a hlavně úrovně fanouškovských táborů. Hrozně rád mám řeckou a balkánskou fanouškovskou scénu a celkově spíš ty jižanské styly fandění, kde emoce a vášeň znamená víc než podle vodováhy vyvěšená vlajka a na milimetr přesně nakreslené choreo… Číst více
Je lehce po deváté hodině večerní, na potemnělé silnici už potkáváme jen minimum aut a z rádia se začínají linout tóny známého hitu „Aj tak sme stále frajeri“. Tento téměř dokonale načasovaný song vykouzlí posádce vozu ironický úsměv na tváři, jsme totiž právě na cestě z Jihlavy, kde náš milovaný klub dostal příděl v podobě sedmi gólů.
„Bojujte za Motor“, „hrajte srdcem“ a zklamané obličeje většiny fanoušků v hale. Takové jsou moje, ještě poměrně čerstvé, vzpomínky na konec uplynulé sezóny. Za těch pár měsíců, kdy Česko bičovaly vlny veder, se v nejslavnějším jihočeském klubu odehrálo poměrně dost změn, nutno říci, že především pozitivních.
