WSM liga je v plném proudu, zápasy za sebou letí vysokým tempem a Motoráci tak nemají příliš času na to, šetřit svoje hlasivky. Pouhé tři dny po výjezdu do Prostějova jsou fanoušci opět na cestě napříč republikou, cílovou destinací jsou tentokrát Litoměřice.
Litoměřice vs Motor
I když výjezd do Litoměřic připadá na sobotu, tedy nejideálnější možný den, neplánujeme nijak dopředu organizovaně tuto cestu absolvovat. Vše se mění až v autobuse směr Prostějov, kdy zjišťujeme ideální možnost vlakového spoje na sobotní trip a i když je jeden dlouhý výjezd teprve před námi, už teď víme, že vycestujeme i v sobotu.
Právě v sobotní, téměř pravé, dopoledne se na vlakáči schází 12 Motoráků, připravených podpořit Motor na půdě Mountfieldu „B“. Ve vlaku nacházíme ideální prostor, kde jsme dostatečně vzdáleni od zbytku cestujících a nehrozí tak žádné morální pohoršení, které by nás od ostatních mohlo zasáhnout. Vlak neujede ještě ani metr a na stolech před Motoráky je k vidění výbava, za jakou by se nemusel stydět nejeden bar v páteční večer v centru města. Alkoholický dýchánek se nám ze začátku snaží překazit „vlaková disciplinárka“ v podobě přísného průvodčího, zde ale zaúřadují naše výborné diplomatické schopnosti a pán s píšťalkou si nás nakonec celou cestu téměř nevšímá.
Nejrůznější škála pochutin ubývá, stejně jako kilometry zbývající do naší cílové stanice. Úspěšně absolvujeme dva přestupy, jeden v Praze na nádraží, o kterém jsme ani netušili, že existuje, druhý ve vesnici, o které jsme doposud netušili, že je na mapě. Nedlouho na to už nás vítá cedule s nápisem „Litoměřice“, po pár set metrech pak také domácí svatostánek.
Vstup na zápas činí 60,-, u vstupu slušně vypadající securitka, šacování ale žádné neprobíhá. V sektoru hostů už postává několik desítek Motoráků, včetně další vlakové posádky, která dorazila o spoj dříve. Na zábradlí vyvěsíme čtveřici vlajek a vyhlížíme začátek zápasu. Ten přichází za pár okamžiků a na ledě ho Motor zvládá bravurně – po 9 minutách hry svítí na tabuli skóre 0:2. S fanděním to žádná hitparáda není a to i přesto, že se v sektoru pro hosty sešla téměř stovka Jihočechů. Aktivních Motoráků po celý zápas může být možná třetina, tedy nějakých třicet fanoušků, zbytek hostů v sektoru stojí mlčky, nebo dokonce sedí.
Všech 87 Motoráků se v první třetině snažíme zapojit do společného fandění alespoň tím nejjednodušším způsobem, tedy jednoduchým tleskáním pokřiku „Motor“ – i to je bohužel nad síly a ochotu většiny přítomných a odpovědí jsou nám buď kyselé obličeje, nebo nechápavý výraz typu „proč bych měl na výjezdu něco křičet?“. Někteří z těchto lidí jsou naopak velmi aktivní po zápase na ofic.fórum, kde nazývají snahu spíkra o co největší aktivitu VŠECH fanoušků na výjezdu „buzerací“ a dalšími výrazy. Samozřejmě nechybí ani příběhy o dětech s rodinami, které byly naší návštěvou ohroženy na životě. Třicítka aktivních se i přesto fanděním baví, vystřídá se už klasicky celý repertoár a v hale jsme slušně slyšet.
Okolo 80 Motoráků dohnalo naše borce k vítězství na ledě soupeře! #motoraci Fotka zveřejněná uživatelem Motoráci (@motoraci.cz),
Soupeřem na tribuně je nám dnes asi dvacítka aktivních domácích, k těm ale není moc co psát. Jejich hlavní zábavou a formou podpory je neskutečné řezání do bubnu(ů), kdy k nám žádný jiný zvuk, než tupé rány do blány bohužel nedorazí. Psychopaty s paličkami několikrát vyzveme k zahození jejich nástroje, bohužel neúspěšně. Už klasicky nezapomeneme domácím také sdělit naše sympatie k jejich nadřazenému klubu, kterému už druhý rok dělají farmu.
Hráči předvádějí po celý zápas zodpovědný výkon, který vede k druhým třem venkovním bodům v probíhající sezóně a Motoráci si mohou užít společnou děkovačku, po které jmenovitě vyzdvihneme Davida Kuchejdu, který na ledě nedostává tolik prostoru, kolik by si ho dle našeho skromného amatérského názoru zasloužil. Cesta zpět probíhá ve stejném duchu jako ta do Litoměřic, akorát lahve vodky nahrazují petky vody. Černá věž nás vítá hodinu po půlnoci.
Motor vs Benátky
Report z minulého domácího zápasu se zde na webu neobjevil a jediný rozdíl oproti tomu dnešnímu by byl vlastně pouze v tom, že s Přerovem přicestovali aktivní fanoušci hostů. Jinak co se týče aktivit na tribunách, bylo dění téměř totožné se zápasem s Benátkami. Do Budvar arény dorazila návštěva 4702 diváků, kteří viděli ubojovanou výhru 3:1.
Sektory D3 a D4 se zaplnily už tradičně slušně, tedy z nějakých dvou třetin své kapacity. Fandění se neslo ve stejném duchu jako v předchozích zápasech, tedy nic moc. Pro mě osobně je naše domácí podpora, kromě úvodního zápasu, prozatím velké zklamání. Chorály ani jednoduché pokřiky nemají takovou sílu, jaká by měla z úst více jak 250ti Motoráků vycházet a celkově je atmosféra v posledních zápasech divně „ospalá“. Fanoušků je v kotli dost, hráči vítězí, tak proč nám to nejde? Usnuli jsme po třech letech v první lize na vavřínech a spokojili se s tím, že i tohle stačí na to, být mezi nejlepšími?
Už před tímto zápasem jsem četl několik názorů, že za ospalou atmosféru můžou zpívané chorály, ke kterým se nechce zbytek haly přidávat potleskem a tak jsem se na činnost ostatních tribun trochu víc zaměřil. Výsledek? Většina haly netleská ani do chorálů, ale ani během oslabení do pokřiku „hoši bojovat“.. Naopak velkým plusem je zvýšená aktivita během odpovídačky České-Budějovice. Tento report, nebo spíše zamyšlení nemá být kritikou ostatních fanoušků, atmosféra na zimáku nelze označit stupnicí „tragédie“, to vůbec ne! Ale dala by se označit na naše poměry a schopnosti jako „průměrná“ a být průměrem by nám stačit nemělo!
O tom, že atmosféra nebyla během zápasu ideální, vypovídala i děkovačka, která byla zpočátku hodně rozpačitá a fanoušci ani hráči nevěděli, co mají dělat. Vše změnil až okamžik, kdy se fanoušci rozhodli naposled rozloučit s Pepou Strakou, kterého v našem dresu už bohužel neuvidíme. Díky za všechno, kapitáne!
Po dvou sezónách strávených v dresu Motoru se včera s fanoušky rozloučil Pepa Straka, který bude ve svojí bohaté kariéře pokračovat v cizině a dalo by se říct, že končí jedna menší kapitola našeho znovuzrozeného klubu. Za dva roky v našem dresu stihl velký oblíbenec fanoušků nastřádat 163 bodů ve 143 zápasech a právem si vysloužil vlastní chorál, který nejednou rozpumpoval celou halu. Díky, kapitáne! #kapitan #josefstraka Fotka zveřejněná uživatelem Motoráci (@motoraci.cz),
Před námi jsou dva velice atraktivní domácí zápasy, kdy přivítáme největší konkurenty v boji o postup do extraligy. Už v sobotu přijede Kladno, ode dneška přesně za týden přivítáme pražskou Slavii. Pojďme v těchto zápasech opět dostat halu do varu a uškvařit soupeře v Motoráckém pekle! My sami pro to uděláme maximum, například tím, že poprvé v sezóně se během těchto zápasů objeví choreografie.
Ať žije Motor!
KZB
Napsat komentář